Co jsou to lokální květiny

Doba čtení: 5 minut.

Pojmem lokální květiny se označují řezané květiny, které byly vypěstované v České republice, a to většinou přímo v regionu, ve kterém se prodávají. I když to není pravidlo, tak to ale dává smysl, vzhledem k tomu, že řezané květiny jsou poměrně křehké a mají omezenou životnost. „Hnutí“ lokálních květin vzniklo jako protiváha konvenčním květinářstvím, která prodávají většinou květiny z dovozu. O tom, z jakých světadílů květiny pocházejí a za jakých podmínek se pěstují, bylo napsáno dost. Pěstování lokálních květin by tedy mělo zanechávat menší stopu a v souvislosti s tím se nabízí otázka:

Jsou lokální květiny ekologické?

Mohou být, ale nemusejí. Myslím, že velká část pěstitelů k pěstování přírodní cestou nebo k pěstování bez chemie tíhne. Být papírově ekologickým pěstitelem je pak vyšší level. Moje zahrada je certifikovaná přírodní zahrada a při pěstování obecně se držím zásad přírodního zahradničení. V podstatě totožné zásady má i platforma Výkvět sdružující pěstitele lokálních květin. Obecně, i u potravin, platí, že regionální produkt není automaticky ekologický a naopak ekologický produkt nemusí mít nutně původ v regionu.

Obecný princip eko a bio produktů je nejen v tom, že by měly být stejně kvalitní nebo lepší než konvenční, ale především že jejich produkce (v případě zemědělství dávám přednost slovu pěstování) je šetrnější k půdě, ekosystémům a okolí. Protože jsou kytky regionální a příp. přírodně pěstované, jsou udržitelnější. Jediný zádrhel je původ osiva a sadby, které většinou není produkované tak udržitelně. Velká část pěstitelů si ale sama sadbu množí nebo semenaří, takže nemusí každý rok hlízy a osivo dokupovat (nebo ne v takovém množství). A někteří květinoví farmáři se na semenaření a prodej semínek specializují – třeba Řezanka a spol. nebo Nakrm duši.

Lokální květiny rovná se luční kvítí?

Nerovná, naopak v mezi nimi vidím rozdíl. Z toho, co jsem psala výše, plyne, že řezané květiny jsou záměrně pěstované. Doplňují se květinami z přírody, které – když zrovna na vašem políčku nic nekvete – někdy dokážou vytrhnout trn z paty. Musíte ale samozřejmě vědět, co a kde zrovna kvete (ani nasbírané květiny nejsou bez práce) a taky chodit na sběr vybavení. Myslím si ale, že pěstování je stabilnější než sběr v přírodě. Navíc luční druhy jsou často ještě křehčí a ve váze vydrží méně než vyšlechtěné kultivary. Pokud ale florista má takový styl tvorby a staví na tom svou značku, je luční kvítí možnost.

Lokální a pomalé

V souvislosti s lučním kvítím mě napadá ještě jedna poznámka: české označení „lokální květiny“ mi osobně přijde zavádějící. Evokuje ve mně představu, že jde o květy, které rostou (jen) v daném regionu, nebo že jde řekněme o domácí květiny. O tom, které druhy budeme považovat domácí, případně zdomácnělé se vedou diskuze. Vezměme si třeba dvě květinové ikony: tulipány a jiřiny, které ani jedna nemají původ ve střední Evropě, ale jiřinám se podařilo získat pověst květin našich babiček. Proto se mi místo „lokální květiny“ víc líbí pojem slowflowers používaný v angličtině a také v němčině. Slowflowers víc evokuje životní styl, a proto mi přijde trefnější.

Květinový farmář a florista

Je mezitím vůbec rozdíl? Ano, i když v případě lokálních květin se obě profese často propojují: farmář květiny pěstuje a florista z nich vytváří kytice nebo aranže. Ne každý květinový farmář je zároveň florista, i když většinou to tak funguje, že co kdo vypěstuje, to taky „zpracuje“. Nevím, jaký je podíl farmářů, kteří ze svých květin sami netvoří a přenechávají tu kreativní část práce floristům, nebo květiny prodávají do květinářství. Zároveň většina floristů nepěstuje, nicméně u některých mohla být na začátku farmaření touha po nekonvenčních květech. Ale obecně je samozřejmě neproveditelné v jedné osobě zvládat jak pěstování květin, tak floristiku – minimálně v té podobě, jak jsme zvyklí – s kamenným obchůdkem. Velkou úlevou jsou v tomto ohledu samoobslužné stánky.

Jak poznám lokální kytici od konvenční?

To je velmi dobrá, ale taky těžká otázka. Pro člověka, který se květinami nezabývá, rozdíl nemusí být na první pohled patrný. Jedním vodítkem je sezónnost: pokud v květnu uvidíte v kytici růže, tak budou dovozové. Pak se to dá poznat podle druhů použitých květů (to už ale nemusí být patrné hned na první pohled): od květinového farmáře nedostanete gerberu a od konvenčního floristy řebříček. Ten druhý bod se ale může pomalu začít měnit, zatímco v případě té gerbery to je skoro vyloučené. Do třetice mě napadají barvy květů: mám dojem, že u nás vypěstované květy mají větší barevnou škálu než ty dovozové. Jestli jsem na něco zapomněla a existuje jednoznačnější odpověď na tuhle otázku, dejte mi prosím vědět😊.

Rozdíl ovšem najdeme nejen v kyticích ale i v aranžích, přičemž v konvenční floristice se používá aranžovací hmota, která se po jednom použití vyhodí. Květináři, kterým jde o udržitelnost, pracují s kenzanem neboli aranžovacím ježkem, který se dá používat pořád znovu.

Výhody a nevýhody lokálních květin

Výhodou i nevýhodou českých květin je sezónnost. Plus vidím v tom, že když za sezónu kupujete víc kytic, tak prostě nekoupíte dvě stejné a nebudou okoukané. Nevýhodou je, že když milujete růže, tak je dostanete jen po relativně krátké období v roce. Další nevýhodou je, že lokální květiny jsou hůř sehnatelné. Zatímco u nás vím v centru města minimálně o pěti konvenčních květinářství, míst s alternativními květinami, neřkuli květinářství, je míň. Lokální květiny navíc můžou být výpadkové, podobně jako zelenina z KPZ. Když nebude přát počasí, může být květů méně nebo budou dostupné jen nějaké druhy nebo barvy.

Výhody naopak vidím v tom, že jsou originálnější než ty konvenční: jednak v tom smyslu, že to je přece jen trochu nevšední a nové zboží, tedy neokoukané. Ale také v tom, že každý pěstitel má svoje oblíbené druhy, jejichž pěstování se mu v jeho půdě daří a které rád aranžuje a které spoluvytváří jeho osobitý styl. Koupí lokálních květin taky podporujete lidi z vašeho regionu a tím i region samotný a jeho rozmanitost. Vždycky mi přijde lepší to, co prodávám, zároveň i sama vyrábět a mít k tomu vztah (a je to i tvořivější varianta), než sedět v supermarketu za kasou (tím pokladní nehaním, naopak si myslím, že to mají těžké).

Sečteno a podtrženo se ale lokální kytky podle mě kvalitou vyrovnají těm konvenčním.

Květinový tichý luxus

V módě se používá pojem tichý luxus, který označuje kvalitní, nadčasové kousky oblečení. Tenhle pojem se mi moc líbí a zavádím si ho i do květinového odvětví. Potěšení, krása a radost se snoubí s udržitelností. Nemusíme se omezovat, jen hledat alternativu. Což je ostatně i myšlenka v pozadí jiného sousloví: hedonistická udržitelnost (hedonistic sustainability). To zní proveditelně a nadějně.

Jestli jsem v článku zapomněla na něco důležitého a chtěli byste to doplnit, dejte mi prosím vědět.

Tak co, přesvědčily vás lokální květiny?

Jestli ano a jste Ústečtí, potěšte sebe nebo své blízké v sezóně mojí kytičkou.