Péče o řezané květiny pod mikroskopem
Autorka textu: Klára Žišková
Doba čtení: 4 minuty.
Fígle a hacky, jak udržet květiny ve váze krásné a čerstvé co nejdéle, možná známe a používáme, můžeme je taky považovat za zbytečné nebo chceme poradit v květinářství. Fungují ale doopravdy? My se v tomto článku koukneme do hloubky. Do hloubky stonků, rostlinných pletiv a pod mikroskop až na rostlinné buňky, jestli na tom všem něco je.
Všechny rostliny přijímají vodu kořenovými vlásky a vedou ji cévními svazky až do listů a květů. Takovou rostlinnou cévu nebo cévní svazek (odborně xylém) si můžeme vizuálně představit skoro stejně, jako lidské cévy. Ale rostlinné cévy fungují dočista jinak – jsou to už neživé, odumřelé buňky, které jednak zajišťují pevnost stonku díky svojí tvrdosti a jednak vedou tu vodu. Na to nemají žádný speciální mechanismus, vystačí si s fyzikou.
Trubička cévního svazku je uzoučká právě tolik, aby se kapičky vody přitahovaly k jejím stěnám (na úrovni atomů a molekul řekněme) a vzlínaly a stoupaly nahoru rostlinou, tento děj nazýváme kapilární vzlínání nebo elevace. Kolik vody rostlina potřebuje, rychlost stoupání anebo zadržení vody uvnitř pletiv (když je sucho) rostlina řídí otvíráním a zavíráním průduchů na listech (ty si můžeme představit jako mikroskopické pusinky).
V přírodě se o průchodnost cévních svazků stará rostlina sama, má mechanismy, jak opravit nebo nahradit poškozený úsek. U květin ve váze na ně musíme dávat pozor my. Když květinu neseme z obchodu a není okamžitě ve vodě, stonek v místě řezu zasychá. Je to obrana rostliny, jak udržet vodu uvnitř, ale taky díky tomu přestanou být cévy průchozí (buď se slepí nebo roztrhají) a tak i když dáme rostlinu do vody, přes tuto bariéru vodu nepřijme.
Bez průchodnosti cév květ a celá rostlina rychleji uvadne, pak už jen záleží na botanickém druhu, jak rychle. A mimo zaschnutí stonku v předchozím odstavci existuje ještě jedna komplikace, co může transportu vody do rostliny zavařit. Je to tzv. bakteriální biofilm. Kdo jste viděli Hledá se Nemo a strategii pro úprk z akvária pomocí odstavení vodního filtru, vybavíte si scénu, kdy zubař prstem udělá cestičku napříč zeleným a neprůhledným povlakem po skle. Tak to přesně je ono. Anebo jakákoliv stojatá voda, ponechaná svému osudu, bude mít časem něco podobného na stěnách nádoby. Je to shluk bakterií, sinic a dalších mikroorganismů, kterým se ve stojaté, neokysličené vodě daří, a aby se jim dařilo ještě lépe, shlukují se do kolonií pomocí slizu. Mimo to, že je sliz drží hezky pospolu, drží je také na povrchu předmětů – nebo rostlinných stonků ve vodě, přičemž povrch stonku bude ještě o kousek lepší bydlení než sklo. A jako bonus ještě ucpou cévy stonku.
Kousek teorie máme za sebou, pojďme kouknout, jak tedy které opatření funguje:
Doporučení seříznout stonky o 3 – 5cm, než je dáte znovu do vody zajistí průchodnost cév. Proč provést ostrým nožem a šikmo – takto je největší jistota, že cévy zůstanou průchozí a nezbortí se. A po pár dnech je dobré seříznout znovu. Jak jsem zmínila výše, tím že rostlina ve váze téměř ztratí schopnost pletiva obnovovat, může opět dojít k ucpání nebo k rozvoji bakterií na povrchu řezu – takže dalším základním pilířem péče je i výměna vody za čerstvou.
Někdy se, zvlášť u květin na větvičce (šeříky např.) doporučovalo rozklepat konec větvičky kladívkem – ale dnes už víme, že tento zásah bohužel nezvětší plochu pro příjem vody, ale spíše cévy xylému poškodí a rozbije. Proto bude i u dřevnatých květních stonků lepší ostrý nůž a seříznutí pod úhlem.
Možná jste zaznamenali i videa o tom, jak chvilkové ponoření do horké vody oživí květiny ve váze a díky tomu znovu vypadají čerstvěji. Horká voda může opravdu pomoci – jednak z cévních svazků vytlačí vzduchové bubliny, ty brání prostupu vody vzhůru a zlikviduje bakterie na povrchu stonku. Víc problémů jednou ranou. Podobně fugnuje i sežehnutí plamenem – zde bude rozhodující pro úspěch i vaše šikovnost:-).
A jak zabránit, aby se do cév nedostal vzduch? Pomůže seříznutí stonku pod vodou, tento postup používají v Japonsku. Rostlinné cévy fungují pomocí podtlaku a tak na vzduchu a pokud je do vody nedáme okamžitě, můžou prostě dovnitř natáhnout vzduch.
Závěrem si to shrneme:
- řezané květiny před umístěním do vázy seřízneme o 3 – 5cm
- Po pár dnech se vyplatí seříznout znovu
- Pokud rostliny i tak vadnou, můžeme na chvíli umístit do horké vody nebo nahřát nad plamenem
- květinám taky pomůže seříznout je pod vodou a ne na vzduchu
- naopak rozdrtit konec stonku kladivem pro delší životnost nepomůže.
O mně – Klára Žišková
Jsem rostlinolékař s vlastní malou zahrádkou a celoživotní vášní pro pěstování domácí produkce. Na svém webu pomáhám dalším zahradníkům s jejich zahrádkami od základů k úspěchům.