Čeho chci dosáhnout jako zahrádkářka, květinová farmářka a blogerka

Doba čtení: 17 minut.

Téma, které mě samotnou nenapadlo zpracovat, ale když jsem ho dostala jako návrh, začalo to ve mně hlodat: co vlastně chci, a měla jsem chuť to mít černé na bílém. Čas od času je fajn si to připomenout. Není ovšem, myslím, úkolem sepsat nějaké materiální cíle (třeba že chci mít na blogu 100 článků), spíš ty „vizionářské“:-).

Zahrádkářka

Jak jinak, lépe, vyjádřit, že jsem hobby zahradnice? Tak používám toto označení, protože moje zahrada je pro mě důležitá. Sama pro sebe chci třeba dosáhnout toho, že chci mít skleník a dosáhnout semínkové soběstačnosti. Ale zkusím pojmenovat, co by to mělo být směrem navenek. Ale ani se mi nechce psát, že chci popularizovat zahradničení, to by bylo trochu klišé a asi to ani není pravda. Spíš mě baví mluvit o zahradničení.

Mimochodem není i pojem zahradničení příliš obecný? Většina z nás, když se v zahradničení trochu zorientuje, začne tíhnout k nečemu: pěstování zeleniny, rajčat, mečíků, denivek, růží,… Já mám momentálně na profilu na IG (kde je třeba být opravdu stručný a říct to nejdůležitější) zmínku o semenaření (i když přiznávám, že tolik o něm na profilu zatím nepíšu). Chci dosáhnout toho, aby ostatní zkusili semenařit něco, co předtím nezkusili, ale teď se k nim semínka dostala a mají tu příležitost. Aby si semenaření užili, aby to byl fajn zážitek, na který se těší a měli ze semínek a taky ze sebe radost, že to dokázali (nebo že narazili na nějaká zajímavá semínka) – na to je přesně fajn semínková výměna! A toho chci dosáhnout i u sebe. Vůbec moje zahrada je projekt, kterým chci něčeho dosáhnout především sama pro sebe – aby mi přinášela radost, nové zážitky, relax a nějakou tu úrodu.

Květinová farmářka

Tento článek je poprvé, kdy toto označení používám!:-) Trochu mě z toho mrazí:-). Zní to nezvykle a líbí se mi to. Je to o level výš než zahrádkářka – z mnoha důvodů, ale když se budu držet tématu článku tak proto, že kytky nepěstuju pro sebe, ale pro druhé. Chci dosáhnout toho, aby moje kytky pomohly lidem odpoutat se od všedního dne a dát jim prostřednictvím květů chvilku čiré radosti. Na mě to funguje na 100%: když se podívám z okna na zahradu a vidím, jak to kvete, tak to je pro mě moment štěstí, odpočinku, rychlovýlet do jiného světa, z něhož se vrátím s lepší náladou a tak trochu se vznáším na obláčku a úplně cítím, jak se mi endorfiny vlévají do žil:-D. A chci, aby tenhle pocit zažívali i lidé, kteří si koupí moji kytičku.

V Ústi je v Parizske výlep se slovy „make Ústí great again“ a něco na něm je. Štve mě, jak má naše město snad nejhorší pověst v republice. Moje kytky nevyřeší všechny problémy, které město má, ale já chci svými kytkami přispět k tomu, že v Ústí vznikají zajímavé a kvalitní výrobky (věci,…), chci taky přispět k tomu, že nabídka v našem regionu je pestřejší (kdo by chtěl mít ve městě jen jednu hospodu nebo kavárnu?) a i proto se tady obyvatelům líbí a líp žije. 

Chci taky dosáhnout toho, že lokální květiny – já fakt radši používám výstižnější slovo slowflowers – budou vyhledávané mezi floristy a konvenčními květinářstvími a budou tvořit nezanedbatelnou složku květinového trhu. Ze floristky a floristi, kteří nyní tvoří (i) z konvenčních květin, budou vyhledávat a chválit ty pomalé (ne nutně ty moje:-)). Hedonistická udržitelnost v praxi:-).

Ještě jedné věci chci dosáhnout: aby můj pozemek, květinová farma, byl kus rozmanité země, možná kus zdravého fungujícího ekosystému… ale dá se to, když musím hledět i na produkci? Řeknu to jinak: Moje zahrádka je certifikovaná přírodní zahrada a já bych ráda dosáhla toho, aby moje květinová farma byla ukázkovou přírodní zahradou. Získat plaketu PZ nebylo tak náročné, už to v zahradě bylo. UPZ je o stupínek výš. Je to aspoň hmatatelný projev téhle moji vize.

Blogerka

I toto označení se mi líbí a taky ho tu takhle píšu poprvé. A i blog tvořím z velké části pro sebe, protože si potřebuju urovnat myšlenky v hlavě, roztřidit a zhodnotit nové zkušenosti, co ne/fungovalo. A zkušeností se týká i to, čeho chci dosáhnout směrem ven: spousta knih předává „jen“ obecně platné znalosti, vědomosti. Ale kde hledat dál, když chci jít vic do hloubky? Tenhle problém mám právě s knihami o zahradničení, kterému se věnuju 20 let (a nevím rozhodně všechno!). A je pro mě daleko zajímavější a přínosnější pak sledovat někoho na sítích, kdo se nějakému tématu (specializaci) věnuje, jde víc do hloubky a má na věc nějaký (klidně odlisný) názor (eh, může i tohle být důvod, proč lidi čtou míň knihy a víc sledují sociálí sítě: protože v knihách nenašli, co hledali?). A toho chci dosáhnout: tím že píšu, jak pěstuju já, jaké jsou moje pěstitelské zkušenosti, co mi ne/jde – i s vědomím toho, že každý má na svém pozemku odlišné podmínky – ne že píšu obecné tipy, tak dávám věci do konkretních souvislostí, přináším jiný pohled na věc. A možná to nepomůže tolika lidem jako obecnější informace, ale možná někomu víc, nebo jinak.

P. S.

Závěrem doplním, že článek vznikl na návrh německé blogerky a online podnikatelky Judith Peters, která tohle téma měla jako blogovací výzvu Blog your purpose v roce 2023 a sama na něj napsala článek, který mi byl inspirací.