Dvě nejskloňovanější slova ve floristice: čerstvost a výdrž

Doba čtení: 3 minuty.

To je aspoň můj dojem. Ale dává to smysl. Když přijdu do květinářství, kromě toho, že řeknu, co chci za druhy nebo barvy, mě napadne, jestli jsou ty kytky čerstvé. A ve spojení s tím, jak dlouho mi doma ve váze ten který druh asi vydrží. Když jsem si před lety kupovala kytky do práce, vybírala jsem druhy převážně právě podle výdrže.

Je ta květina čerstvá?

Konvenční kytky se sklízejí v jiných zemích, ne-li světadílech. Květiny se tudíž k zákazníkům logicky nedostávají čerstvé ve smyslu ne ihned po sklizni. Aby dorazily v pohodě, převážejí nebo skladují se ve speciálních podmínkách – v nízkých teplotách, což zpomaluje proces „stárnutí“ (podrobnější informace jsou na Florea.cz a Zahradaweb.cz). Nevím, o kolik hodin/dní zestárne květina, je-li XY dní takto skladována. Je možné, že jí to zas tolik nevadí.

Protože velká část květinových farmářů takové podmínky, rozuměj chlaďáky, mít nemůže, nebo z přesvědčení nechce, musí boj s časem řešit jinak. Je vlastně otázka, kdy nastává ten případ, že se vám chlaďák (nejen finančně) vyplatí. Dovedu si představit, že člověku poskytne větší časovou flexibilitu, tedy nejste tak striktně vázaní na pravidelnou sklizeň, nebo pokud dodáváte velkoobchodně, asi taky pomůže. V malém, nebo pokud je květinář hodně orientovaný na udržitelnost, nemá tahle vymoženost význam.

Pokud pěstitel nemůže nabídnout adekvátní podmínky skladování, nezbývá mu, než vsadit na čerstvost a květiny zpracovávat a prodávat ihned v návaznosti na sklizeň. Já pěstuju v malém a praktikuju to tak, že květiny sklízím ráno, než začnou teploty stoupat. Ihned uvážu kytice a vezu je do města na prodej. Množství převážených kytic (jeden až dva kusy) mi dovoluje mít je ve vodě celou cestu (jezdím do centra MHD), stejně tak na stánku jsou ve váze. Jediná doba, kdy jsou bez vody, je zákazníkova cesta s kyticí domů.

Jen když meteorologové předpovídají na druhý den ráno déšť, sklízím v předvečer prodeje. Na kytice jsem začala psát datum sklizně. Kytky na stánku zůstávají jeden den a pokud se neprodají, stahuju je. Může se stát, že se do města nedostanu, ale pořád mám na kytici napsané to datum, takže kupující je informovaný a může se rozhodnout, zda kytici chce, nebo ne.

Čerstvé kvítí je samozřejmě lepší než to starší. I když to, jak dlouho květina ve váze vydrží, záleží i na konkrétním druhu. Takže paradoxně můžete mít „starou“ lilii, která vám ve váze vydrží dýl než čerstvá růže.

Jak dlouho ta květina vydrží ve váze?

Mezi druhy květin, které nejdéle vydrží ve váze, počítám lilie, karafiáty a listopadky. To jsou nezmaři (karafiáty mám otestované zatím jen ty konvenční). Mezi další spolehlivé kytky počítám tulipány, jiřiny, chrpy. Na fotkách vidíte, jaké další druhy ráda používám.

To, co teď napíšu, neberte prosím jako dogma a neměnné pravidlo, protože velmi záleží na konkrétních podmínkách, na něž já nemám vliv, především na (teplé) počasí a podmínky, v jakých kytici má po koupi zákazník. Ten „coming out“ zní, že kytice z druhů, které pro vazbu sklízím, vydrží jako celek zpravidla pět dní. Když některé druhy začnou chřadnout, můžete kytici rozvázat, dotyčné vyhodit a zbytek si ve váze nechat. Tím si radost z květin prodloužíte. Svoje kytice si čas od času taky dávám doma do vázy, testuju je tak a pozoruju, jak dlouho vydrží, stejně tak jednotlivé druhy květin, než je začnu přidávat do kytic. Nicméně za sebe jsem s tímto číslem spokojená.

Čistota půl výdrže

To, jak dlouho vám květiny ve váze vydrží, můžete ovlivnit i vy – nejdůležitější ze všeho je čistota vody a vázy. Vodu pravidelně vyměňujte a vázu nejpozději po vyhození kytice (nebo když zpozorujete nečistotu) vymyjte houbičkou, případně i kartáč(k)em na lahve, je-li dno vázy hůře přístupné. Další praktické tipy, jak prodloužit život vaší kytici (např. kam ji umístit), jsem sepsala ve svém starším článku.