Jahresrückblick: ohlédnutí za rokem 2025 aneb Nová zahrada a blogová „bakalářka“

Doba čtení: 7 minut.

Kristýna Plívová — Sklidila jsem čerstvé květiny a nestihla z nich uvázat kytici, a tak vznikla až cestou do města v autě:-).

Obsah

Happy End při hledání zahrady

Vůbec to nebyla láska na první pohled! To samé by pravděpodobně řekla zahrada o mně:-D. Ale jedna z nejdůležitějších událostí roku byl pronájem zahrady, kterou chci využít pro pěstování květin k řezu. Více či méně pravidelně jsem prohlížela nabídky už loni a letos jsem objevila jednu zahradu, která byla příhodná. V dny, kdy se konala prohlídka zahrady a měly se dávat nabídky, jsem byla nemocná a chtěla se na to vykašlat, ale muž mě přemluvil, ať jdu a zkusím to. Ani jsem nečekala, že to klapne, a hlavně už jsem chtěla být doma. Navíc tím, že mám zkušenosti se svoji zahradu, kterou jsem navíc zrekonstruovala, vidím, kolik práce mě na nové zahradě čeká. Zahradu jsem zároveň chtěla (a potřebovala) i nechtěla a měla jsem z toho strach, který postupně mizí.

zahrada v březnu — První návštěva a první obrázek zahrady (začátek března 2025).

Na začátku taky bylo zvláštní pohybovat se na zahradě, kterou obhospodařoval ještě „před chvílí“ někdo jiný, ale pomalu si na sebe zvykáme. Připadala jsem si tu na začátku dost cize. Navíc jsou tu jiné podmínky než na mojí zahradě. Původně jsem myslela, že tuto sezónu už bude probíhat na ní, ale nakonec jsem zůstala „u sebe“ a asi to tak bude i část další sezóny. Vlastně ještě pořád nevím, jak mám zahradě říkat – nemám pro ni zatím jméno. Zahrada pod Větruší, květinová farma…? I část příběhu o hledání vztahu k zahradě má šťastný konec: zlomilo se to někdy v listopadu, kdy jsem na zahradě asi měsíc nebyla, a když jsem po té delší době vstoupila, říkala jsem si, že mi zahrada chyběla a že jsem ji snad přijala a ona mě.

Tento rok také přinesl dvě nové spolupráce: přednášku a dva workshopy v ústecké knihovně (tady jsem taky měla strach, protože jsem workshopy dělala poprvé) a spolupráci s Nina Kafé.

Plakát k workshopu jak uvázat kytici – můj první workshop! Design plakátu Knihovna Ústeckého kraje.

Bloguju a 33 je číslo tohoto roku

Do blogu jsem se opřela vlastně díky loňskému Jahresrückblicku a jeho autorce Judith Peters. Dala jsem si cíl napsat 50 (resp. 52) článků do konce tohoto roku. Nakonec je z toho 33 článků, ale neberu to jako prohru, přijde mi to taky super, protože jsem se toho dost naučila, jsem dál, než jsem byla před rokem, a hodně mě to baví! A navíc mi psaní na blog i „čistí hlavu“, i když je většinou o zahradě, a ne o podnikání nebo o mně. I proto jsem v červenci vstoupila do Judithina mini kurzu VIB (Very Interessting Blogger). I když velmi často píšu o svých tématech, ale VIB beru i jako podporu toho, co Judith dělá, protože odebírám její newsletter, zúčastnila jsem se Blogparade a asi všech výzev, které letos měla.

Nejdelšími letošními články se staly

návod Jak semenařit (3151 slov a 17 minut čtení),
Specifika, výzvy, radosti a limity přírodní zahrady a jak se s nimi vypořádávám já (3126 slov a 17 minut čtení) a
Bilancování: jaká byla zahradnická sezóna 2025 (2833 slov a 15 minut čtení).

Nejčtenějšími články v roce 2025 byly

A protože se snažím, aby každý článek měl aspoň nějaký počet znaků, můžu s jistotou říct, že právě můj blog, tedy objem článků za tento rok, vydá počtem slov na jednu slušnou bakalářku!:-) Na začátku roku se to vždycky nezdá, co všechno může vzniknout, ale nasčítalo se to.:-) A taky jsem díky psaní blogu začala zase víc blogových článků číst.

Adventní šest plus tři

Tohle byl nejlepší advent ever! Protože: jsem vyrobila dva fyzické semínkové adventní kalendáře a swapem za ně dva dostala. Taky jsem dostala dva kupované pralinkové adventní kalendáře. A sama jsem vytvořila dva online adventní kalendáře – jeden semínkový a jeden ústecký. A k tomu jsem sledovala tři skvělé online adventní kalendáře, které vytvořily Monika Frauendorfer, Britta Just a Anita Schwarz. Navíc jsem se zapojila do prima soutěže Číst město Knihovny Ústeckého kraje. Mám radost, že se mi letos o adventu podařilo zmírnit shon při shánění dárků a víc se věnovat zážitkům. Co se adventních kalendářů týká, jsem megaloman a budu v tom rozhodně příští rok pokračovat!

Jako každý rok jsem i letos na zahradě v nádobách pěstovala lichořeřišnici nízkou a bazalku, které také semenařím. Poprvé jsem letos v truhlíkách měla jiřinku proměnlivou a sklízela z ní semínka.

Co mě k letošnímu roku ještě napadá

První polovinu roku jsem vylepšovala ve webovém kurzu svůj web. A dál na něm pracuju sama.

Léta jsme s babičkou pozorovaly srpnovou noční oblohu, abychom zahlédly perseidy. Nakonec se mi tohle poštěstilo až o mnoho let později samotné, a to právě letos. Perseidu jsem zahlédla náhodou, tentokrát jsem je nepozorovala cíleně.

Letos jsem chtěla víc číst, a proto jsem se rozhodla zapojit do Čtenářské výzvy naší knihovny. Ta trvá až do konce února 2026, takže zatím ji nebudu hodnotit a chci o tom napsat samostatný článek. Ke konci tohoto roku jich mám přečteno 17 z 24.

Tenhle rok jsem byla hodně unavená a zahlcená, hlavně v sezóně, a někdy to bylo až nepříjemný. Nikdy by mě nenapadlo, kolik prázdnoty a únavy může vznikat z opakujících se neviditelných úkolů kolem domácnosti. Ale vědomě jsem proto odpočívala – ne víc, a ne vždy pravidelně každý den, ale když to šlo. Nejlíp se mi relaxovalo právě u knížky a blogování bylo taky super. To je možná moje motto i pro 2026: číst, spát, tvořit:-), jako protiváha tomu ostatnímu.

Doufala jsem, že se budu v podnikání posouvat rychleji, i když sama teď nevím, co přesně to rychleji by mělo znamenat a jak přesně by ten posun měl vypadat. Pořád si nejsem jistá, co a jak chci vlastně dělat. Teda nejraději pěstuju, ale stále nevím, jak to zabalit jako nabídku a specializaci😊. Ale i tak posuny cítím a vidím, že jsem se naučila nové dovednosti.

Letos jsem si začala psát poznámky do zápisníku, resp. zápisníků:-D, a zabývat se BuJo a journalingem (o obojím spíš čtu, v zásadě to nepraktikuju; moje vlastní poznámky jsou jednoduchý), a zápisníky mi taky pomáhají zvládat zahlcení. Myšlenky si do nich odložím a většinou je pak taky najdu. Za zapisování jsem si pořídila pěkné zápisníky, aby mě psaní do nich motivovalo. A funguje to – ráda zápisníky používám.

Ale přišla jsem na to, že jinde to neplatí: nepoužívám omalovánky Johanny Basford, které mám léta doma, protože jsou moc hezké (a taky hodně filigránské). Nebo pastelky Faber-Castell, které jsem si koupila, protože až někdy jindy, až se to bude víc hodit (mám je doma skoro 10 let a jsou netknuté!; používám většinou jinou pěknou sadu Kooh-i-noor, kterou jsem dostala kdysi dávno jako dárek). Stejně tak dva talíře Villeroy-Boch z kolekce Mariefleur, které jsem si asi před deseti lety koupila, mi jen leží v kredenci, protože jsou příliš krásné. Přitom zrovna tohle jsou věci, maličkosti, které by mi mohly zlepšit všední den! Tohle chci příští rok vylepšit. (Ad omalovánky: dostala jsem v prosinci ještě jedny pěkné květinové a 2026 se pustím do nich, navíc mají menší formát, takže jsou praktičtější. Takže jsem na sebe za rok zvědavá:-).).

Výhled do roku 2026

Když jsem si pročetla svoje ohlédnutí za rokem 2024, tak se žádné z mých plánů na 2025 nesplnily (kromě toho psaní poznámek do zápisníku). Ale to nevadí. Vlastně pořád bych chtěla zkusit něco v onlinu, ale nejsem si jistá co a jak.

V roce 2026 chci na své soukromé zahradě udělat nějaké pěstební pokusy. Ráda bych pro novou zahradu požádala o plaketu ukázkové přírodní zahrady, ale zatím nevím, zda letos nebude moc brzy. A chtěla bych si pro ni navrhnout plán a samozřejmě založit tolik květinových a trvalkových záhonů, kolik jen půjde. Ráda bych se s ní také účastnila Víkendu otevřených zahrad, i když ještě nevypadá tak, jak bych si představovala. Ráda bych víc fotila, abych se v tom trochu procvičila, a ráda bych si našla svoji cestu v tom, co postovat na svůj květinový Instagram. A udělala aspoň nějaké workshopy. Mimo zahradu a práci bych ráda zašla na nějaký blešák, protože jsem byla na blešáku jen jednou asi před dvaceti lety na exkurzi s gymplem v Berlíně – a to už je docela dlouho:-).