Lokální versus konvenční květiny

Doba čtení: 6 minut.

Obstojí moje lokální kytice v srovnání s konvenčními? Přesně to jsem chtěla zjistit. Proto jsem vyzkoušela malý experiment. Uvázala jsem kytici a k tomu jsem koupila dvě kytice v květinářství a sledovala, jak dlouho mi vydrží.

Den 1

Zašla jsem ráno do dvou květinářství ve městě a v každém si koupila jednu kytici. Zadání znělo: chci květinu za 300,- (protože tolik stojí moje kytičky ve skříni), na barvě nebo druhu květiny nezáleží. Paní floristka v prvním obchodě mi dala několik druhů na výběr. Mezi jmenovanými druhy byla gerbera, načež jsem pak řekla, že si vezmu třeba tu gerberu a ukázala na germínu:-D. Vypadají ale docela podobně:-). Nakonec jsme vybraly žluté růže a paní floristka je doplnila limonkou. Výsledek se mi líbil a přišel na 326,-, s dýškem 340,-.

Ve druhém květinářství jsem dostala na výběr a zvolila jsem fialy. Sama jsem letos měla na zahradě prvně květy fialy, zatím ale ne do kytic, jen na zkoušku – a obstály. Paní floristka je doplnila fialovou pivoňkou a eukalyptem a šaterem. Tato květinová kombinace přišla na 320,-. Kytky šly hned (tzn. na cestu domů) do vody, doma jsem je seřízla a dala do vázy. Trochu mě mrzelo, že jedna růže měla na sobě hnědý flek a eukalyptus byl také nějaký hnědavý. Mimochodem kytice z druhého květinářství připomíná lokální kytku, protože v tento čas (květiny jsem kupovala 9. června) opravdu kvetou fialy (voněly!) a pivoňky a i do lokálek se používá eukalyptus (dá se u nás pěstovat; sama to letos zkouším poprvé ze semínek).

V tento den ráno jsem taky uvázala svoji kytici. Právě kvetl řebříček a chrpy, doplnila jsem je černuchou, kapradím, zlatobýlem, čistcem a brutnákem. Je zajímavé, jak se kompozičně liší lokální a konvenční kytice: květy v těch konvenčních jsou větší a dává se jich méně. Přijde mi složitější za takovýchto podmínek uvázat kytici, aby byla zajímavá – podle mě uvázat kytku ze dvou druhů květin je těžší. Osobně mám raději, když druhů květin můžu použít víc (několik), aby oko kytici tak snadno nepřehlédlo a něco se v ní dělo. Mám pak pocit větší tvořivé volnosti.

Den 2

Vyměnila jsem kyticím vodu. Všechny vypadaly dobře, tedy čerstvě a svěže. Hnědá skvrna na jedné žluté růži se zvětšila. Protože byla na krajním okvětním plátku, nevydržela jsem a odtrhla ho. Pivoňka ve druhé kytici se víc otevřela.

Den 3

Vyměnila jsem vodu a zastřihla květinám stonky. Květiny vypadaly pořád dobře.

Den 4

Měnila jsem vodu a stříhala stonky. U fial bylo vidět, že všechny usychaly odspodu. Pivoňka byla hodně otevřená, ale jinak ok. Jedna žlutá růže trochu věšela hlavičku a padaly ji dva plátky, u druhé jsem našla hnědou skvrnu. U mojí kytky lehl jeden zlatobýl, jinak byla ok. Zlatobýl se poté, co jsem seřízla stonky, vzpamatoval. Takže koupené kytice v plné svěžesti vydržely tři až tři a půl dne. Dobrý výsledek, nebo ne?

Den 5

Měnila jsem květinám vodu. Dvě růže už svěsily hlavičky, tak jsem uvolnila úvazek a vyndala je. Ve váze jsem si nechala jen jednu růži s limonkou.

Rozvázala jsem i druhou kytici a vyndala ty tři fialy. Jak jsem s kyticí manipulovala, uvolnily se z pivoňky nějaké okvětní plátky.

Den 6

Měnila jsem vodu a stříhala stonky. Z konvenčních květin jsem si nechala limonku, šater a eukalyptus. Moje se celkem držela, jen ty chrpy už vypadaly znaveně.

Sedmý den jsem si květy ještě nechala, ale už mi ubývá chuť se o ně starat a probírat je. Ze své kytice bych musela vyndat všechny chrpy. Mohla bych zkusit, jak dlouho vydrží ten zbytek, ale už se mi nechtělo. Mělo by to vlastně smysl? V pondělí ráno (tedy osmý den) jsem je kompletně vyhodila, abych do nového týdne šla s čistým stolem.

Jsou lokální květiny lepší než konvenční?

Cílem mého experimentu bylo zjistit, zda se moje kytky obstojí ve srovnání s těmi konvenčními. Měřila jsem to na základě toho, jak dlouho vydržely ve váze. U všech tří kytic byly použité druhy, které byly zrovna k dispozici. Kritérium kvality by mohlo být i jiné než výdrž ve váze. Odpověď na otázku, které květy jsou lepší, je individuální. Já jsem v tomto ohledu zaujatá:-). Je fér říct, že lokální kytky mají několik zákaznických nevýhod, jako sezónnost (růže jsou v prodeji jen když je jejich sezóna) a horší dostupnost (kolik konvenčních květinářství je ve vašem městě a kolik je těch s lokálníma kytkama?) a určitá nespolehlivost (bude pršet, vyrostou, vykvetou?). Jejich bonus je samozřejmě v tom, že jsou šetrné k planetě.

Jak dlouho vydrží květiny ve váze?

Na tuhle otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Některé druhy vydrží ve váze sotva den. Některé vydrží dva nebo i tři týdny, ale opravdu jen některé (listopadka, karafiát, lilie). Záleží také na aktuálním počasí (tropické teploty květům nepřejí) a obecně podmínkách, v nichž se květy nacházejí (jak květům pomoci a prodloužit jim tak životnost se dočtete v článku Jak na to aby květiny ve váze dlouho vydržely a jestli vás taky zajímá, co se v květině děje, přečtěte si Péče o řezané květiny pod mikroskopem. Je v pohodě, že květiny nás těší jen po omezenou – přiměřenou – dobu, člověk s tím počítá a zase si pak často květy o to víc užívá.

Ta kytice ze žlutých růží byla trochu v nevýhodě – mám aspoň pocit, že růže nejsou žádné rekordmanky. Ale alternativou k růžím byly ty germíny – a tam jsem měla pocit, že také budou krátkověké, aspoň gerbery mi nikdy moc nevydržely. Brala jsem, co bylo, stejně jako u mě na zahradě. Zároveň se snažím vybírat k pěstování a do kytic druhy, se kterými mám dobrou zkušenost, že ve váze hned nezvadnou (proto sama růže nepoužívám).

Ještě jeden dodatek k těm růžím: mrzelo mě, že se na dvou květech vytvořily ty skvrny, Ale i moje kytice nebyla bez vady – na dvou listech byly vykousnuté malé díry. Snažím se si to hlídat a poškozené květy a listy do kytic nedávám, ale taky se stane, že mi něco unikne. A všimnu si toho až s odstupem, když vezu kytici do města k prodeji. Někdy si pak i říkám, že jsem ji kompozičně mohla uvázat jinak:-), a myslím (doufám), že obojí jsou detaily, které vidím jen já:-D.