Proč dělám, co dělám: moje hodnoty a vize na zahradě, v životě a květinovém podnikání

Doba čtení: 4 minuty.

Co mě pohání jít dál, kam chci dojít a jak😊.

Moje hodnoty

Mezi ty jsem zařadila zvídavost, kreativitu, svobodu a kvalitu. Zvídavost, protože se ráda učím a poznávám nové. Zahrada je široký obor a každý rok sama objevím, nebo se okolnostmi najde téma, které volá po prozkoumání – a to mě baví. Nezůstávám na místě a učím se nové dovednosti. Baví mě to i v podnikání, kde už to jde i do seberozvoje. Na volné noze se mi líbí to, kolik možností poskytuje: je vzrušující myšlenka, že v podnikaní začínám s květinami a kyticemi, ale nemusí to tak zůstat a může se to vyvinout v něco úplně jiného. 

To, že můžu něco tvořit, je základ. Pracovala jsem jeden čas v prodeji a tam jsem měla pocit, že nic (reálného) netvořím a nevyhovovalo mi to. Kreativitou nemyslím ale jen tvorbu „vysokého umění“ jako malby, sochy, v případě zahrad zahradní architekturu a návrhy zahrad. Myslím třeba floristiku. Ale také činnosti, které jsou řemeslné jako pěstování (stačí, že je za mnou vidět ten výsledek – květiny) nebo semenaření – i to je pro mě tvoření!

Třetí hodnota je žít podle sebe – svoboda. Při pěstování a zahradničení jsem si vytvořila zahradu, jaká se mi líbí (k tomu patří, že je přírodní). Někdy taky pochybuju a připomínám si, co a proč jsem chtěla: někdy se mi vloudí myšlenka, jestli by zahrada neměla být víc zeleninová, permakulturní, chci se vejít do nějaké takové škatulky… Udržitelnost, přírodní zahradničení a minimalismus (ne na záhonech) je pro mě téma, ale sama si zatím nejsem jistá, jak moc ho chci mít v popředí. Protože důležitá je pro mě i kvalita (zatím ji nechám jako neurčitý pojem a vrátím se k ní později), kam ekologický aspekt patří, ale nechci ho nadřazovat. Nicméně to, že jako florista tvořím z vlastních vypěstovaných květin má pro mě zásadní význam. Jenom floristou bych být nechtěla, důležitější je pro mě to pěstování, protože v sobě spojuje tvorbu, lokálnost a udržitelnost (a to pro mě je součást kvality). Když se bavíme o květinách, tak by měly být za mě krásné a čerstvé, udržitelné a dobře opečované a to všechno je dělá kvalitními.

Hodnoty bych mohla shrnout i takto: objevujte, tvořte, dělejte to nejlíp, jak to jde, a žijte (podle sebe).

Moje vize

Vize se obvykle definuje jako nějaký cíl v budoucnosti, čeho chcete dosáhnout, jak chcete žít. S tím, že není neměnná, ale občas se k ní vrátíte, mrknete, zda jste ji už naplnili, a případně si určíte novou. 

Květinami a zahradou chci lidem pomáhat zpomalit a odpoutat se od všedního dne (v této souvislosti se mi líbí citát Pabla Picassa: „Umění smývá z duše prach všednodennosti.“). To, že chci šířit pomalost souvisí nejen se zahradami a krásou a pohodou, kterou nabízejí, ale i s vlastními slowflowers, tedy s aspektem udržitelnosti.

Jako vize by se mi taky líbilo, aby se slowflowers staly mainstreamem – aby to byly ty kytky, které se dají běžně sehnat v květinářstvích. Pomalé květiny jsou vlastně takový můj způsob revoluce, revolty proti mainstreamu:-).

Moje proč

Rozdíl mezi vizi a proč má byt v tom, že zatímco vize se dívá do budoucnosti, proč by měl prý člověk hledat v minulosti. U mě to sedí:

Moje proč je lokálnost, region. Shodou náhod v češtině se slowflowers označují jako lokální květiny. Ale pro mě nejde v tomto případě jen o květiny. Regiony a jejich historie mě zajímaly asi od vejšky. Region je místo, které má člověk na dosah a může ho nejlépe poznat, je to domov. Náš region mám ráda a tohle je můj způsob, jak mu prospět, obohatit ho (doufám!), dát o něm vědět, prozkoumávat ho (díky kytkám už jsem se seznámila s několika zajímavými lidma💚). Takže kytky a regionalistika jsou ideální spojení:-).

Moje druhé proč jsou prostě kytky a zahrady samotné: mám je ráda a pohled na ně mi přináší radost (květiny smývají z duše prach všednodennosti), je to zážitek a chci to šířit dál. Důvod, proč mám taky ráda přírodní zahrady a neinklinuju tolik k parakultuře, i když se mi její principy líbí, že přírodní zahrady jsou založené i jen pro krásu (ale stále s principy přírodních zahrad). Mám ráda pěkné věci (ne ve všem, někdy mi stačí funkčnost a minimalismus, ale na zahradě krásno můžu) a v tomhle ohledu mi vyhovuje hedonistická udržitelnost, která neodpírá potěšení, ale hledá udržitelnou variantu, takže win-win.

Můj sen

Můj jeden sen je vázat kytice pro město, především pro symboliku toho, že i pro město jsou lokální produkty preferovanou variantou. Můj větší sen je uvázat kytičku pro první dámu.