O mně
Jmenuju se Kristýna. Pěstuju kytky k řezu a vážu z nich kytice. Protože pohled do mojí zahrady na všechny květy je pro mě ten nejhezčí, chci ten pocit štěstí svými kyticemi přinést i dalším, kteří si třeba nemůžou užívat květin na zahradě, ale můžou si kousek zahrady v podobě kytice přenést do bytu a potěšit tak sebe, nebo někoho blízkého:
To, že jsou moje květiny lokálně vypěstované a udržitelné, mi přijde jako skvělý bonus oproti těm konvenčním z květinářství nebo supermarketu. Proto jsou moje kytky nekonvenční.
Před lety jsem si ze zájmu udělala rekvalifikační kurz florista. Při něm mi došlo, že jen práce s už sklizenými květinami by mě nebavila. Tenkrát už jsem se několik let starala o svoji zahrádku, ale ještě jsem nevěděla nic o lokálních květinových farmách. Že bych mohla kytky sama i pěstovat, mi došlo až nedávno.
Kytky za svojí zahradě pěstuju už 20 let, původně spíš zeleninu, v průběhu času jsem se zaměřila na trvalkové záhony a květiny k řezu jsem přidala až později. Když jsem přemýšlela, kudy se chci dál pracovně ubírat, narazila jsem na inzerát jedné květinové farmy a říkala jsem si: „To by bylo pro mě živit se pěstováním kytek!“ – ta farma ale byla tak daleko! A v ten moment mě napadlo:
Jednu sezónu jsem si pěstování květin k řezu jen testovala a loni se do toho pustila oficiálně, i když v malém. Moje zahrada je certifikovanou přírodní zahradou, takže kytky jsou pěstované bez chemie.
Myslím, že není reálné úplně nahradit konvenční produkci lokálně pěstovanými květinami. Ale jako cíl by se mi (ne pouze mojí vlastní produkcí, ale květinoví farmáři jako celek) líbilo:
…a ty dovozové platily za trochu „divné“ exotické zboží.
Na lokálních kytkách mě baví nejvíc jejich pěstování. Na zahradničení mám ještě ráda semenaření. Když nejsem na zahradě, ráda čtu (mezi moje oblíbené knížky patří třeba Muž, který sázel stromy, Kraď jako umělec nebo Utrpení mladého Werthera), nebo se jdu projít, nebo si upeču něco sladkého. Mám ráda němčinu a Německo, ráda si tam zajedu jen tak na chvíli (což naštěstí není problém, protože to z Ústí máme kousíček) nebo i za zahradami.
Proto je sklízím a vážu v den prodeje ráno (případně v předvečer prodeje, má-li být ráno nepříznivé počasí), kdy jsou v nejlepší kondici. Na kytice píšu datum sklizně&vázání, takže si můžete zkontrolovat, ze kdy kytička je (datum najdete na samolepce). Jestli zatím nemáte s lokálníma kytičkama zkušenost, mrkněte se, jak moje kytice vypadají.
