Jak semenařit: Podrobný návod jak vybrat vhodné rostliny, sklízet, čistit a skladovat semínka

Doba čtení: 17 minut.

Nějaká semínka jsem sklízela skoro vždycky, od té doby, co jsem se starala o zahradu. Víc mě to chytlo přibližně před deseti lety, kdy jsem začala postupně semenařit další rostliny. Pak mě napadlo, že když nebudu potravinově soběstačná, mohla bych se pokusit o semínkovou soběstačnost. Tomu, jak mám založenou zahradu (převažují v ní trvalkové záhony) a co pěstuju, přizpůsobuju i semenaření: pěstuju pár druhů zeleniny, nějaké bylinky a relativně dost trvalek, které si semenařením množím a doplňuju. Postupně začínám semenařit okrasné letničky. Semínka vyměňuju a tomu přizpůsobuju množství, které sbírám. I díky swapům můžu zkoušet odrůdy, které člověk v obchodě nekoupí. V následujících odstavcích chci popsat, co mi funguje (a co třeba ne) a jak postupuju a třeba i proč. Protože obecně platné tipy a rady si můžete v některé z knížek, které zmiňuju v závěru.

S bodem, že budu zmiňovat svoje zkušenosti, souvisí i to, kde zahradničím. Protože se jedná o docela teplou oblast v údolí Labe na (jiho)západním svahu, tak i z toho důvodu bude můj pohled osobní a s vědomím, že si můžu dovolit jiné postupy než obyvatelé jiných oblastí (máme celkem dlouhé a teplé podzimy a úrodnou půdu).

Průběh semenářského roku

První výsevy (březen, duben, květen)

V březnu začínám první výsevy, a sice květiny, které snášejí nízké teploty a jejichž sazenice mohou brzy ven a nemusí trpět doma. Takto vysévám chrpu a černuchu, loni se mi osvědčila i rudbekie a karafiát. V dubnu – v závislosti na počasí – navazuju trvalkami, zeleninou a teplomilnějšími druhy (nemám doma žádné přisvícení). Rajčata a papriky opravdu vysévám takto „pozdě“ a osvědčilo se mi to: rostlinky mají více (přirozeného) světla, a tedy jsou méně vytáhlé. Můžu je začít relativně brzy otužovat venku, protože už je tepleji. Mám zkušenost, že rostlina s nástupem vyšších teplot rozdíl celkem dorovná a plody stihnou do konce sezóny dozrát a to i pro sklizeň semínek (ale u nás v labském údolí je dlouho poměrně teplo a co kytky u mě nezvládají na jaře, to doženou později – v jiných polohách musíte odpozorovat podle sebe; pokud je podzim už studený, nechávám dozrát poslední plody – klidně i celou rostlinu – uvnitř v domě). Možná plody sklízím o týden – dva později, ale to mi nevadí. I u teplomilných rostlin jako bazalka, majoránka nebo cínie se mi osvědčil pozdnější výsev, třeba až v květnu, kdy jsou teploty vyšší a stabilnější a rostliny na to reagují lépe. V polovině května po zmrzlích je možné vysazovat ven rajčata, papriky, bazalku, kukuřici nebo fazole, cínie. V podstatě všechny rostliny předpěstovávám a přímý výsev používám málo (na mrkev, ředkvičku, na echinaceu, jejíž semínek mám obvykle přebytek), protože je méně kontrolovatelný. Naopak předspěstovávané sazeničky se mi lépe zalévají, i když doma zaberou hodně místa, a mají na začátek stabilnější teplotu. Letošní jaro zatím kvůli suchu pro přímé výsevy není příznivé.

Péče druhá vlna výsevů a čas prvních sklizní (červen, červenec)

V červnu se začínají vysévat dvouletky jako večernice, měsíčnice, kopretina (a pomalu se dají sbírat semínka těch letos odkvetlých). Tyto výsevy mi přijdou snažší v tom, že rostliny rychle rostou a dají se od začátku pěstovat venku, protože tam mají stabilně teplo (je ale potřeba dávat pozor, aby výsevy nevyschly). Já dvouletky vysévám začátkem července, ale není dobré výsev příliš odkládat.

Červen je poslední možnost výsevu letniček a trvalek – později už to nemá smysl, protože letničky by nestihly kvést a trvalky zesílit před zimou.

Pomalu se také dají sklízet první semínka druhů kvetoucích na jaře, u mě konkrétně okrasný česnek, kuklík a dlužicha (ale ani z jednoho se mi zatím nepodařilo ze semínek vypěstovat vlastní sazeničky).

Jinak je potřeba se starat o rostoucí sazenice – o ty které semenaříme stejně jako o ty které ne. Je potřeba pomalu diferencovat rostliny, ze kterých budu sklízet semínka a ty, které si nechám na sklizeň natě/květů nebo plodů nebo které mám pro okrasu. Ty, u nichž chcete, aby vám kvetly celou sezónu, neodlamujete odkvetlé květy. U bazalky, kterou nebudete semenařit, pravidelně sklízíte listy a vlastně nechcete, aby vykvetla. Podobně je potřeba dávat pozor i u rajčat a paprik – sledovat, které rostliny/konkrétní plody chci semenařit a ty nesníst a třeba si je označit. Já jsem si u paprik (jejichž plody musí pro sklizeň semen dozrát do botanické zralosti) vázala u vybraných plodů stužku, loni jsem to už dala z hlavy, ale zapisovala jsem si, z jakých rostlin už mám semínka sklizená. Tohle je jedna z nejtěžších momentů na semenaření: nesníst (krásné nebo vybrané) plody hned, ale pamatovat, že z nich chci nejprve sklidit semínka.

Třetí výsevy a sklizeň v plném proudu (srpen, září)

Rozbíhá se semenářská sezóna. Dají se sklízet semínka z letniček, trvalek a zeleniny. Při sběru semínek číhá ještě jedno nebezpečí: může to trvat déle, než plody se semínky dozrají. A to tak déle, že se do nich mezitím dostane plíseň nebo hniloba, semínka z nich vzít půjdou, ale na jídlo už nebudou. Mně je pak kolikrát líto, že jsem je nevyužila v kuchyni, ale zvlášť u zeleniny si dávám záležet na tom, abych semínka sklízela z více rostlin, a vidím v tom čekání a plýtvání potenciálním jídlem smysl (ale musím si to občas připomínat).

Co se semínkama po sklizni (říjen – prosinec)

Nechte je doschnout: semínka sklízejte za suchého počasí. I tak ale obsahují vodu a aby při uložení neplesnivěla, je třeba je nechat aspoň týden doschnout. Pak je teprve „vymlátím“ nebo vydrolím. Dřív jsem je často vydrolovala ručně, což s menším počtem semínek jde (a z rostliny dostanete v zásadě všechna semínka). Teď, abych ušetřila čas, vezmu starou dózu z kuchyně, která se dá pevně uzavřít. Semeníky do ní přendám a s dózou třepu (jako se šejkrem, když chcete umíchat koktejl😊), aby se semínka oddělila ze/od zbytků rostlin. Bordel opatrně vyfoukám a semínka uložím do pytlíčků nebo do sklenic a do krabice. Když semínka ukládám, dívám se, jestli mezi nimi nejsou nějaká semínka, která by později nevyklíčila – můžou být prázdná (lehčí), deformovaná nebo jinak zbarvená.

Loni jsem poprvé vytvořila jako dárek semínkový adventní kalendář.

Leden, únor

Po novém roce začíná čas semínkových výměn. Měnit můžete ve skupinách (na Facebooku: Semena a semenaření, Ze zahrady do zahrady – bezplatná výměna rostlin, Permasemínka praktické skutečnosti). Organizovanou výměnu má v druhé půli ledna na Instagramu @gardeniczech. V tuto dobu taky sbírá semínka Semínkovna, která je pak přibližně začátkem února dává k dispozici. Za určitou formu semínkové výměny se dá považovat i Gengel. Semínka si zde klasicky koupíte. Vypěstujete rostliny, z nichž semínka sklidíte a pošlete je zpět Gengelu (nějaká si samozřejmě necháte, pokud jste byli s odrůdou spokojeni) se zprávou, jak jste rostliny pěstovali.

Co pěstovat, když chci začít semenařit – samosprašné vs. cizosprašné

Když začínáte semenařit, zkuste nějaký snadnější rod. Za jednodušší se považují rajčata, saláty a fazole, protože jsou samosprašné. Což znamená, že rostlina může k opylení využít pyl z vlastních květů. Riziko, že se na ní přenese pyl z jiné rostliny (jiného kultivaru) a dojde ke křížení, je tak nižší. Rajčata navíc mají výhodu, že jak vypadají jejich semínka, víme všichni – známe je z kuchyně. Fazole zase mají velká semena, která se dobře sbírají. Papriku Mechtild Hubl označuje jako složitější kvůli předpěstování, ale její výhodou je opět to, že všichni víme, jak plod a semena papriky vypadají.

Náročnější na semenaření jsou dýně/tykve/cukety. Z rodu Cucurbita se na zahradách často pěstují druhy C. maxima (tykev velkoplodá – dýně), C. moschata (tykev muškátová) a C. pepo – tj. tykev ale i cuketa. Můžete vedle sebe na zahradě pěstovat C. maxima a C. moschata a nezkříží se. Když ale budete vedle sebe pěstovat dvě odrůdy C. pepo, může dojít ke křížení a plody z takového potomstva jsou – kromě toho, že nezůstanou zachované vlastnosti odrůdy – prý hořké. Při semenaření rodu Cucurbita se používá ruční opylení. Z téhož důvodu je z hlediska semenaření složitější rod Brassica. Mrkev, celer, pastinák, kořenová petržel a cibule jsou zase složitější, protože se jedná o dvouletky. U kukuřice zase pozor na to, že je třeba semenařit řádově stovky rostlin!

Stejnými zásadami se řídí i semenaření okrasných letniček a trvalek.

Lze pěstovat víc odrůd vedle sebe?

Na balkoně jsou rostliny blízko vedle sebe, takže šance, že se zkříží s jinou odrůdou je vyšší. Pokud semínka chcete vyměňovat na swapech, tak bych radši na balkoně zůstala u jedné odrůdy a šla na jistotu: když by se potom někdo těšil na rajče ‚Green Tiger‘ a vyrostlo mu ‚Berner Rose‘, byl by trochu zklamaný, tak bych myslela i na to. Pokud chcete dělat pokusy, tak jděte do více odrůd. Na zahradě je situace jednodušší, i tak mi přijde dobré myslet na rozestupy. Podle Marka Kvapila je pro rajče dobrá izolační vzdálenost 3m. Pozor na odrůdy dýní, cuket a okurek – tam je opravdu důležité, aby nedocházelo k vzájemnému opylování (plus izolační vzdálenost je u každé zeleniny jiná) a to se provádí ručně.

Já na zahradě pěstuju raději méně odrůd: loni to byly dvě odrůdy rajčete i papriky – a ta jedna ještě byla izolovaná ve fóliovníku.

Z jakých rostlin/plodů vybírat semínka

Obecně z vitálních a zdravých rostlin. Pak záleží na tom, na co se chcete soustředit, čeho chcete dosáhnout. Pokud jste si na pytlíku se semínky nebo v popisku eshopu přečetli o vlastnostech odrůdy a jste s nimi spokojeni, zaměřte se na ně a udržujte je. Pokud začínáte, můžete si vybrat odrůdu s nějakými nápadnými znaky. To je taky důvod, proč mám ráda papriku ‚Břeclavská s rypáčkem‘ nebo fazole ‚Vojákové‘ – protože vím, že budu chtít sbírat plody, které mají výrazné rypáčky, nebo ze zmíněných fazolí sbírat fazolky s kresbou, která opravdu vypadá jako voják. Jednou z cest je vybírat nejlepší (největší) plody, ale může to být i trochu zrádné – nesoustřeďte se jen na tento jeden znak, ale myslete i na další (třeba sběrem prvních plodů podpoříte ranost) – můžete sklidit „pestrý“ mix. S tím souvisí i to, z kolika plodů a rostlin semínka sbíráte – obecně je lépe z více rostlin/plodů.

Jak poznat, že jsou semínka zralá

U plodové zeleniny jsou plody vybarvené (pozor u paprik, které se dají konzumovat v technické zralosti, kdy jsou zelené, ale aby dozrály do botanické zralosti, ještě se vybarví do červena, žluta atd. podle odrůdy – a teprve pak jsou zralá i semínka; kdybyste je sklidili dříve, nemusela by klíčit, nebo hodně špatně). Proto se občas stává, že než plod dozraje, stane se nějak vadným, nevhodným pro sklizeň do kuchyně. U dalších rostlin se to pozná tak, že části rostlin se semínky zhnědnou, uschnou (bazalka, černucha, cínie, afrikán) – a dají se odstřihnout. V případě trvalkových záhonů tak člověk přijde částečně o ten zimní efekt.

Z kolika rostlin semínka sbírat

Ideálně aspoň z několika. V zásadě stačí i z jedné rostliny, ale jednak se může té jedné rostlině něco stát a nebudete mít „záskok“. Navíc je lepší mít z čeho vybírat, protože i když rostlina bude v pohodě, nemusí být úplně vhodná pro sklizeň semínek. Také je lepší mít větší paletu vlastností (každá rostlina je jiná, může na podmínky reagovat jinak). Já na zahradě mívám od každé odrůdy kolem 10 rostlin. V případě zeleniny dělám i to, že hlídám, aby se mi nepomíchala semínka z jednotlivých rostlin a když pak připravuju pytlíčky na swap nebo na svoje výsevy, zařazuju z každé rostliny stejný počet semínek, aby všechny rostliny měly stejné šance😊. U okrasných rostlin to v zásadě neřeším, tam mě čistota odrůdy většinou nezajímá.

Jak oddělit semínka od rostliny

Pokud se nejedná o plodovou zeleninu, je nejjednodušší (v případě bylinek a květin), odstřihnout celý stonek a semínka z něj vyklepat. Já si vezmu plastovou dózu, stonek do ní zavřu a třepu jí. Semínka můžete vybírat i ručně, ale je to zdlouhavější.

Jediné specifikum snad mají rajčata, jejichž semínka po sklizni nechte namočená 2-3 dny ve vodě, aby se od semínek oddělila dužnina. Propláchněte je v sítku a když se dužnina uvolní, můžete je nechat uschnout.

Jak skladovat semínka

Když jsou semínka vysušená, dávám je do pytlíků (šetří místo) nebo skleniček (na semínka se dá koukat) a uložím do krabice. Nezapomeňte si pytlíčky/sklenice označit jménem rostliny/odrůdy a rokem sklizně. Používám plastovou krabici, kterou uložím na chodbě, která je nejtmavší a nejchladnější místnost v domě. Dřív jsem semínka skladovala ve sklepě, kde by měla mít ještě lepší podmínky, ale chodba v obytné části je přece jen čistší místo a navíc je líp po ruce, když chodím semínka „kontrolovat“😊. Z tipů do domácnosti jsem okoukala prevenci proti potravinovým molům, kdy se do kuchyňské skříňky lepí kousek náplasti pokapané tea tree olejem. Nemám zaručeno, že to pomáhá, ale mě toto opatření nic nestálo, tak jsem ho použila. V průběhu prosince dám krabice do tašky, kterou pověsím ven za dům do zimy. To má mít ten efekt, že zimou, především mrazem (který vždy doufám, že přijde) se ničí případní škůdci (alternativou je použít mrazák, kam mně se ale semínka nevejdou). Dělala jsem to i z toho důvodu, že některé rostliny rády klidnější (chladnější) fázi, aby na jaře lépe klíčily. To se ale týká asi spíš „divokých“ druhů a u šlechtěných ta klidová chladnější fáze není nutná. Venku semínka nechávám přibližně do půlku ledna, kdy je beru zpět do domu, protože si je připravuju na výměny.

Moje semínkové příběhy

Krásenka sírožlutá: V roce 2023 jsem si vzala pytlíček letničkové směsi ze Semínkovny a „na poslední chvíli“ ji vysela k cestě u jižní zdi, tedy na náročné stanoviště. Ujalo se jen pár květin, mezi nimi tato zářivá žlutá krásenka. Líbila se mi a chtěla jsem ji mít i další rok, takže jsem si vzala semínka z této jedné rostliny. Nějaká semínka jsem měla i na výměnu a další rok jsem sama pěstovala asi 20 rostlin. Zatímco ta moje původní krásenka byla čistě žlutá, v další generaci se projevily prarodičkovské geny a některé květy byly zbarvené do oranžova. Mně to nevadilo a neprováděla jsem další výběr. Tato krásenka se stala i mým maskotem a dostala se do loga mého webu😊.

Paprika Břeclavská s rypáčkem: Tato semínka jsem si koupila na sezónu 2023 v Gengelu, protože se mi hodně líbil ten její nápadný znak – rypáček. Rostliny mi pak přijdou takové bližší, když mají nějaké charakterové znaky😊.

Fazole ‚Vojákové‘: tuto odrůdu mám ze swapu a chystám se ji pěstovat letos. Je zajímavá tím, že bílá fazolka má na sobě kresbu, která připomíná postavu vojáka. Opět to je skvělý nápadný znak pro semenaření.

Šlechtění rajčete a papriky

Tohle je trochu delší příběh. Před lety jsem narazila na článek Marka Kvapila Vyšlechtěte si vlastní odrůdu a pustila se do toho. V sezóně 2021 jsem začala pěstovat papriku F1, která se v kuchyni používá zelená. A tenkrát jsem nevěděla, že každá paprika se ze zelené vybarví do stadia botanické zralosti a že až ta je vhodná pro sběr semínek. Další rok se stalo, že semínka velmi špatně klíčila (5-10% klíčivost) a já je zahodila, že mi to za to nestojí (předpokládala jsem, že špatná klíčivost byla daná tím, že se jedná o hybridní odrůdu, ale nemuselo to tak být). Toho jsem litovala, protože za 3 roky jsem to zkusila znovu. Loni jsem pěstovala rajče (to už byla generace F2) a jinou papriku generace F1. Bohužel jsem neměla tolik místa, abych mohla vyset třeba 50 rajčat a postupně je probrat třeba na 30 sazenic a z nich sklízet semínka. Měla jsem 9 rostlin a semínka jsem uchovávala nakonec ze 6 rostlin. Rozmanitost ve tvaru plodů byla fascinující, ale já jsem stála o větší (ne cherry) rajčátka. Jsem zvědavá, jak se letos zachovají rostliny F3 generace a papriková F2. Až se mi za několik let podaří znaky ustálit, uvidím, jestli si odrůdy ponechám, nebo se pustím do nového šlechtění.

Co mám letos v plánu semenařit

Letos chci pěstovat rajče římské, které mi vyhovovalo, že nemělo tak vysoké rostliny. Dále balkonové rajče Red Robin a samozřejmě moje F3 rajče. Z paprik budu poprvé letos zkoušet Měňavku. Dále chci namnožit Břeclavskou s rypáčkem a F2 papriku. Víc se mi na pozemek bohužel nevejde. Pěstovat budu zmiňovanou fazoli. Ve velkém chci letos semenařit bazalku a nízkou lichořeřišnici, abych měla na výměny. Vyzkoušet chci také semenaření jiřinky se snahou zachovat čistotu kultivaru. Soustředit se chci i na semenaření květin k řezu a vyčlenit si na jejich semenaření zvláštní záhon, který bude sloužit opravdu jen sklizni semínek. Moje nejvyšší meta je majoránka, která má velmi drobná semínka, která se špatně sbírají.  Obecně mým cílem je semínková soběstačnost😊.

Samovýsevy a přímý výsev

Některé rostliny se přesévají samy (echinacea, brutnák, černucha,…). Dá se toho využít, ale jestli nebo v jakém měřítku je to cesta pro vás, se rozhodněte sami. Výhodou je, že máte spoustu sazeniček bez práce. Nevýhodou je, že je obvykle máte jinde, než byste je chtěli mít a budete je muset přesadit. V tom případě se vyplatí zvolit dobu, kdy sazeničky už trochu povyrostly a zároveň ještě není takové vedro a je vlhká půda, aby vám dobře zakořenily a dál rostly. Zároveň je třeba mít na paměti, že záhon s mladými rostlinkami vyžaduje víc péče, než „starší“ zapojený záhon a pokud rostlinám tu péči momentálně nemůžete věnovat, začněte raději v menším měřítku, nebo vyčkejte.

Pro některé rostliny může být lepší přímý výsev než předpěstování (kopr), je třeba to odzkoušet.

Faily

Někdy vypěstování ze semínek prostě nemusí vyjít. Někdy je důvodem způsob předpěstování, může to ale být i semínkama. Mně se třeba nedaří vypěstovat petrželku, záplevák nebo dlužichu z vlastních semínek. Nebo ta zmiňovaná paprika, kterou jsem nenechala dozrát (tedy aby změnila barvu) a její semínka následucící rok měla velmi špatnou klíčivost. Ze šanty kočičí ‚Walker’s Low‘ jsem si vzala semínka, protože to je pěkný kultivar, a další rok mi nevyklíčilo ani jedno. Později jsem se v knize dočetla, že semínka tohoto kultivaru jsou hluchá. I když něco zrovna nejde, nevzdávejte to, nezanevřete na pěstování ze semínek. Zkuste jiný rod, odrůdu nebo další rok (i počasí může hrát svou roli). Semenaření je hra:-).

Ještě jeden tip závěrem: můžete zkusit semenařit, i když už je po sezóně (nebo po termínu výsevu rostlin) a nestihli jste nic vypěstovat přímo pro sklizeň semínek. Možná i tak na zahradě najdete nějaké trvalky nebo letničky, na nichž si můžete sklízet semínka. Nebo si sběr semen můžete vyzkoušet v malém na rostlinách, které objevíte při procházkách podél cest, jako třeba na řebříčku, bělotrnu nebo štětce. Sbírat semínka můžete, je-li sucho, v podstatě po celou zimu, pokud semínka na rostlině zůstala.

Byl pro vás článek přínosný, nebo vám v něm něco chybělo? Dejte mi prosím vědět do komentářů!