Bilancování: jaká byla zahradnická sezóna 2025: novinky, zkušenosti, praxe, selhání a úspěchy
Doba čtení: 16 minut.
Obsah
Duben
Letošní duben měl pomalejší nástup než ten loňský, což ale vůbec nevadilo. Pro zahradničení byl celkem příznivý (jeden noční mrazík snad ani nic neponičil), až na sucho, které zahradu trápilo do Velikonoc (do cca 18. 4.) a udělalo přímé výsevy v podstatě nemožné. Na zahradě se toho dělo dost a i mimo zahradu: v knihovně jsem měla přednášku o semenaření, kterou jsem shrnula do článku Tipy a zkušenosti jak semenařit.
Výsevy
Duben byl především ve znamení výsevů. Coolflowers (o nichž jsem napsala článek Co jsou otužilé letničky a jak je pěstovat) jsem stihla vysít v březnu a tento měsíc přišel čas trvalek a letniček. Letos jsem měla docela dost trvalek na výsev – z vlastních zásob, ze swapů a taky těch, které jsem dostala pod stromečkem. Nicméně se mi daří zatím vše průběžně vysévat a zavčasu otužovat. Loni to tak nebylo a zpoždění se mi u dvouletek velmi nevyplatilo.
Z mých trvalkových semínek dobře klíčí janeba, echinacea, celkem i šalvěj. Loni jsem poprvé sbírala krvavec a čistec byzantinský, které ale klíčí velmi neochotně a letos už proto jejich semínka sbírat nebudu – nestojí to za tu námahu.
Podobně mi z vlastních semínek (‚Mooskrul 2‘) hodně špatně klíčí petrželka. Na zkoušku jsem si koupila sazenici v hobbymarketu a rozdělila ji na záhon – a zdá se, že se ujala dobře a petrželka do kuchyně bude. Ještě jsem si pro porovnání koupila semínka (‚Grüne Perle‘) a ta mi klíčila dobře, takže „chyba“ bude v mých semínkách.
Teď už chápu, proč se má hledík (otužilá letnička) začít předpěstovávat brzy: mladé rostlinky jsou velmi malé a vyvíjejí se hodně pomalu. Tomu je potřeba přizpůsobit i způsob předpěstování. Podobně je to s eustomou. Z trvalek má pomalý vývoj šater a sporýš (u sporýše by možná byl efektivnější přímý výsev…?). I řebříček má drobné klíčící rostlinky, ale pak celkem rychle aspoň o něco povyroste. Na výsevy od loňska používám kostkovač, ale na výše zmíněné kytky je asi lepší sadbovací květináč, v němž mohou zesílit, než s nimi budu dál manipulovat.
Výsevní substrát
Používala jsem bezrašelinový a pracovalo se mi s ním dobře (používám ho do kostkovačů), ale momentálně jsem z finančních důvodů přešla na obyčejný. Pytel o 15 litrech bezrašelinového stojí cca 175,-, pytel o 20 litrech obyčejného koupím za 85,-. Letos jsem těch pytlů spotřebovala už minimálně pět a zdaleka nekončím.
Hacky
V dubnu jsem zaznamenala dva hacky. Jeden doporučoval rozmělnit sušinu z ostříhaných trvalkových záhonů v drtiči na větve. To mi nešlo, drtič se mi ucpával a namělněná hmota byla příliš jemná a prachovitá. Nevím, jestli dotyční mají jiné drtiče než já, nebo jimi prohnali jen sušinu z určitých trvalek, já nicméně budu muset zůstat u nůžek a krouhat vše sama. Rozmělněnou sušinou potom mulčuju trvalkové záhony, čímž zároveň ušetřím místo na kompostu.
Druhý hack se týkal množení řízky. Viděla jsem tohle video, kde zahradník odebraný řízek (v tomto případě růže) omotal kuchyňskou papírovou utěrkou a dal ho do uzavíratelného pytlíku, v němž byla na dně voda. Po měsíci na řízku byly kořínky a mohl se zasadit. Řízky jsem odebrala před 14 dny a zatím je tedy ještě čas na zhodnocení, zda tato metoda fungovala. Já jsem jinak na množení řízkama antitalent, tak tohle je pro mě naděje, že bych tuhle metodu množení rostlin přece jen mohla využívat. Zároveň jsem ji vyzkoušela na několika jiřinách a objevila tak (snad!) další metodu množení jiřin (příště ale musím začít řízkovat dřív a promyšleně).
Dva drobné úspěchy
Loni jsem si koupila tři jiřinové mixy, které se prodávají pod lákavými názvy, nicméně na obale nelze nalézt jména konkrétních kultivarů. Letos na jaře se mi ty odrůdy, myslím, podařilo rozklíčovat a mixy už nikdy víc z tohoto důvodu nebudu kupovat. Vědět jméno odrůdy je fajn proto, že člověk může přikoupit další kusy od kultivaru, jehož vlastnosti se mu zamlouvaly, a naopak se vyhnout tomu, s nimiž neudělal dobrou zkušenost. Sweet&Honey Mix jsem určila jako ‚Creme de Cassis‘ a ‚Creme de Cognac‘, ve Waterlily Mix by měly být ‚Yellow Perception‘, ‚Orange Perception‘ a ‚Pink Perception‘. V případě mixu Cupido Friends si nejsem jistá: bílá by mohla být ‚Myama Fubuki‘.
Radost mi udělaly dvě věci: jednak že mi vyklíčila bazalka z prvních vlastních semínek. Klíčivost není nijak závratná, pohybuje se kolem 50%, takže s tím bude potřeba počítat a musela jsem dovysévat.
A nakonec mě potěšila skutečnost, že mi po letech vykvetla moje malá magnólie. Asi před čtyřmi lety jsem ji přesazovala a pak byla chvíli ve stínu rozpínavých zlatic, které jsem později zlikvidovala.
Výhled na květen
V květnu bude čas dát jiřiny do země, taky zasázet do záhonu všechny letničky a zeleninu a dodělat poslední výsevy. Vzhledem k tomu, že na jiřiny i letničky budu muset kompletně připravit nové záhony, bude to práce na celý měsíc.
Květen
V květnu bylo velké sucho, což bylo dobře patrné při sázení jiřin – hlína byla i v relativní hloubce suchá a prašná. V druhé polovině května zapršelo víckrát, ale zatím ne tak hojně, že zemina mi přijde mokrá jen na povrchu a jinak pořád dost suchá.
Jiřiny
V květnu se toho hodně dělo kolem jiřin, především šlo o jejich vysazení. Začátkem května jsem dala do země první polovinu a kolem poloviny května druhou várku jiřin. Mám je na dvou záhonech – a oba záhony jsou nové, takže jsem zvědavá, jak se tam bude jiřinám dařit a líbit. Přišlo mi že to, jak jsou spokojené v sezóně na záhoně (tedy jak kvalitní je pak hlíza) má docela vliv na přezimování.
Taky jsem si v knihovně půjčila knížku o jiřinách – překvapilo mě, že neexistuje žádná současná knížka o jiřinách v češtině. O svých zkušenostech s pěstováním jiřinek jsem taky v květnu napsala článek (Jak pěstovat jiřiny: jaké zkušenosti jsem si odnesla z minulých dvou sezón).
Chtěla jsem vyzkoušet nové kultivary a objednala poprvé na eshopu Wisterra. Mají vyšší ceny, ale jiřiny byly skvěle zabalené a mají skvěle podrobné popisky.
A taky jsem poprvé swapovala jiřinkové hlízy na Instagramu.
Rajčata a papriky
Květen je taky doba výsadby rajčat a paprik na venkovní stanoviště. Venku jsem je měla už relativně dlouho. Teploty v noci ale byly poměrně nízké – a já spoléhala na to, že to bude v pohodě. Ale moje sazeničky, později vzešlé, byly na tohle dobrodružství přece jen moc malé. A nízké teploty jim popálily lístečky. Rajčata se naštěstí vzpamatovala všechna a z paprik většina. Pak jsem rychle vyklidila fóliovník a sazeničky tam ještě raději přesunula.
Podobně na tom byla i moje bazalka – i tu mám částečně popálenou a trochu jsem dovysévala. Nerada totiž sazeničky nechávám dlouho doma, protože tam je opravdu málo světla, rostlinky se pak vytahují a obecně jim to nesvědčí.
A stejně dopadl i můj letošní pokus eukalyptus. Některé rostlinky chlad taky poškodil a už se nevzpamatovaly, ale většina mi zůstala.
Semínkový balíček
Vrátil se mi semínkový balíček! Mám velkou radost. Bohužel květen už je pozdě, abych z něho letos vysévala, kromě dvou výjimek: ještě rozhodím kopr na záhon a vysela jsem chirimoyu, o které jsem slyšela poprvé! Na příští sezónu jsem si vybrala rajče ‚Marmande‘ a ‚San Marzano‘, cínie, rudbekii ‚Sahara‘, krásenku a vrbinu tečkovanou. Další semínková sezóna zatím nezačala, ale přípravy na ni už ano – už mám vyseto vše, co chci letos semenařit. Jaká byla moje loňská semenářská sezóna si můžete přečíst v článku.
Sporýš
Při některých výsevech mi rostlinky nechtějí klíčit. To je třeba případ kopru a hlavně sporýše. V případě kopru se říká, že je lepší přímý výsev. V případě sporýše jsem se od Vytrvalky dozvěděla, že je taky lepší určitá nepéče. Tak jsem výsevy nechala vyschnout a rozhodím je taky na záhon. Při zasychání už pár rostlinek začalo klíčit…
Každodennost a Instagram
S jarem a otužováním sazenic nastává taky doba jejich pravidelného zalévání. Každý večer je třeba projít zahradu, podívat se, co potřebuje zalít a udělat to. Tohle je zároveň ta nejhezčí část dne – čas pro mě, kdy nejen zalévám, ale taky se kochám a pozoruju, co a jak roste.
V květnu jsem se rozhodla spojit příjemné s příjemným a snažím se zároveň najít nějaký motiv pro fotku a postnout ji na IG. Dala jsem si soukromou 30denní výzvu, že budu každý den na IG přidávat fotku. Abych si zahrady a toho, co se na ní právě děje ještě víc všímala a neměla ji jen na práci. A ono to fakt funguje! Asi bych to nevydržela celou sezónu, ale jednou za čas to může být příjemné nakopnutí.
Červen
Červen je měsíc, kdy trvalkové záhony už začínají vypadat parádně bohatě a džungloidně a samozřejmě kvetou, takže zahrada je pastvou pro oči. Počasí zatím nebylo vysloveně horké, ale celkem příjemné.
Bílá labuť
Na poslední chvíli jsem si na Wisterra objednala semínka afrikánu F1 White Swan. Zatím ho ale nechci na sklizeň květů, ale na semenaření. Hodně mě zajímá, jak bude vypadat příští rok v další generaci a jestli se mi podaří ho zdehybridizovat v afrikán, který bude mít bílé květy a dlouhé stonky, což bude práce na několik let. Protože tyhle afrikány jsou do kytic skvělé. Edit ze října 2025: sehnala jsem afrikán Imperial Creme a budu semenařit spíš ten. U „labutě“ se navíc s podzimním počasím projevuje docela velká lenost, což připisuju té F1.
Taky jsem přesadila sazenice ostatních (oranžových a žlutých) afrikánů. Letos později než loni, takže i květy budu, předpokládám, sklízet bohužel později (loni ranější sklizni květů myslím ale nahrávalo i počasí).
Chirimoya
V semínkové výměně jsem získala semínka chirimoy neboli lahvovníku. Neodolala jsem a jedno jsem vysela. Začalo klíčit, už jsem ho přesunula ven a zatím se drží, i když nemám zkušenost s pěstováním a péčí o chirimoyu.
Má čtení knih smysl?
Teď mám na mysli zahradnické knihy. V jednom z nedávných článků jsem psala o knize o jiřinách. Pak se ke mně dostaly další dvě jiřinkové knihy, tentokrát německojazyčné. Více knih v tomto případě ale neznamenalo více informací, protože jsem se z nich dozvěděla v podstatě zase jen to, co jsem už věděla z internetu nebo z té první knihy. Co se mi líbilo, tak že jsem poznala původ některých svých jiřin (jméno šlechtitele a rok).
Jinak už ale tolik knih o zahradničení nečtu, protože jsem jich už pár přečetla – což ovšem neznamená, že vím všechno – a mám pocit, že se informace v nich jen dokola opakují a jsou příliš obecné. Nejlepší je pak prostě vlastní zkušenost. Nebo Instagram, kde sleduju konkrétní zahrádkáře a pěstitele v konkrétních podmínkách. Spousta účtů je navíc specializovaných, třeba právě o jiřinách jako něměcké Pinasdahlias, Lumilepzig nebo Bluetenkaleidoskop, kde se dozvídám střípky, které jsem v knihách nenašla a které jsem tam buď hledala, nebo o kterých jsem ani nevěděla, že to takhle je, že tahle problematika existuje.
Květinový experiment
V červnu jsem provedla dlouho zamýšlený květinový experiment, v němž jsem porovnávala životnost svojí lokální kytice ze zahrady s kyticemi kupovanými v květinářství. Výsledek najdete v článku Lokální versus konvenční květiny.
Přesazování
V červnu nastal čas přesadit eukalyptus, rajčata a papriky. Eukaluptu teplejší počasí začátku léta svědčilo a povyrostl. Do definitivních nádob jsem přesadila papriky Břeclavskou s rypáčkem, které pěstuju na balkoně. Do fóliovníku jsem zasadila rajčata římská. Do nich se mi přimíchala rajčata balkonová ‚Red Robin‘, což jsem si uvědomila až v momentě, když jsem chumel květináčků rozdělila a začala sazenice rovnat na budoucí stanoviště. Naštěstí každá z odrůd má jiný habitus a rozdíl byl dobře patrný. ‚Red Robin‘ putoval do květináčů na balkon.
Taky jsem se zúčastnila blogovací výzvy Blogparade a přispěla do ní dvěma články: v červnu článkem Příběhy psané mojí zahradou a v květnu článkem Knihy, které mi změnily život. Potěšilo mě, když autorka zahradnického tématu všechny příspěvky na toto téma shrnula ve svém článku.
Teď se těším, co přinese červenec – hlavně na první květy jiřin a na to, zda a kdy budou první zralá rajčátka.
Červenec
První týden v červenci byl horký a suchý. V dalších týdnech nastaly naopak nezvykle nízké teploty a zbytek měsíce v podstatě propršelo. Na jednu stranu květy nakvétají pomaleji a plody také zrají pomalu, ale na druhou stranu mi to nepřijde tak zlé: kdyby bylo vedro a sucho, tak to taky nebude s kvetením a zráním žádná sláva a zahrada se bude těžko zalévat.
Jiřinky
Spočítala jsem si v červnu, že mám letos 109 jiřin (původně jich bylo 122 ale nějaké nevyrazily). V červenci jsem neodolala a objednala si ještě sedm hlíz ve slevě, protože šlo o kultivary, které jsem si ještě přidala na wishlist. Nakonec mi jich přišlo dvanáct, jejich stav mi teda připadal bídný a bála jsem se, co z toho bude, ale zatím vzešlo jedenáct kusů, které ale letos už asi nepokvetou. (Doplnění: začátkem srpna jsem musela vyhodit dvě hlízy, takže aktuálně jsem na 118 kouscích.)
Po tom prvním horkém týdnu se jiřinkám moc nedařilo, měly spálené listy a poupata. S dešti se víc zazelenaly a vyrazily do výšky, ale nakvétaly pomaleji (první květ jsem fotila 9. července). A samozřejmě se na ně houfně vrhají slimáci. Většina jiřin to ustála v pohodě, protože jsou narostlé, jediná ‚Senior’s Hope‘ s tím stále má problém a nedaří se jí povyrůst.
Na první květy jsem se hodně těšila a nedočkavě rostliny obcházela, jestli už:-). Jako první začaly kvést kultivary: Arabian Night, Snowflake, Le Baron, Miss Miley, Bazuin Snow Owl, Brown Sugar, Creme de Cognac(?), Crazy Love, \Golden Sceptre, Yellow Sneezy, Herriëtte, Hootenanny Swan Island, La Belle Epoque, Teesbrooke Audrey, Extase a Polar Ice. Akorát teď nevím, jestli z toho můžu usuzovat, že když kvetou letos brzo, jsou to obecně rané kultivary, nebo se to může další roky podle okolností měnit.
Nejen jiřiny, ale i další květy na sebe nechaly čekat – afrikány i cínie myslím loni začaly kvést dřív než letos.
Myslím, že ani eukalyptu to neustále mokré počasí úplně nesedlo, resp. ta přemíra vody – chvíli jsem totiž pod květináči s eukalyptem měla podmisku a bez ní se mi to za těch dešťů zdá lepší.
Rajčata a papriky
- Red Robin krásně vyrostl a nasazuje plody, které jsou zatím zelené.
- Dobrá snad bude i úroda rajčete římského. To mi přijde docela nejednotné: mám tuším jedenáct rostlin, z nichž je jedna podstatně vyšší než průměr, dvě zase viditelně nižší než průměr a další má žíhané plody:-D.
- Až ve druhé půlce měsíce jsem zasadila papriky F2 na jejich místo do záhonu a stejně tak rajčata F3 koncem měsíce (dřív jsem neměla volné místo). Jestli oběma stihnou uzrát plody se semínky, to si nejsem jistá. Kdyžtak si tuhle generaci příští rok zopakuju.
- Papriky Břeclavské s rypáčkem vytvořily krásné statné rostliny, ale do tvorby plodů se jim zatím moc nechce.
Výsev dvouletek
Až poslední červencový týden jsem se dostala k výsevu dvouletek. Chystám večernici, kopretinu, hvozdík, měsíčnici, řebříček, poprvé zkouším diviznu a vysela jsem i rudbekii (i když tu jsem letos vysévala jako otužilou letničku v březnu a klaplo to dobře – teď krásně kvete, ale zkusím ji vysít i jako dvouletku).
V srpnu se těším na další květy jiřinek (ještě nekvetly některé moje letošní novinky), na plody rajčat (na papriky bych si ještě nevsadila), na první květy afrikánů a na to, jak porostou vyseté dvouletky. Bude také čas vysít podzimní várku otužilých letniček.
Srpen
Letos v srpnu byl tak krásně zelený trávník, to snad nepamatuju. Ale zatímco červenec byl mokrý, v sprnu bylo sušeji, i když ne vedro. Ale stejně voda z července nestačila.
Přesadila jsem vyseté dvouletky do květináčů. Začala plodit rajčata ‚Red Robin‘. Ta římská a papriky siz atím dávají načas. Jiřinky ‚Bishops Children‘ mi v záhoně ožírali slimáci, tak musely do květináčů – pochybuju, že se stihnou vzpamatovat a k tomu vykvést a vytvořit semena, jak sem si přála. Jinak jsou v pohodě. Horší to je se „záhonovými“ jiřinami, protože se mi nezdají a mám podezření na virózu. Taky to ale může být nedostatek živin. Některým zežloutlo žilkování. U jedné ‚Teesbrooke Audrey‘ mi přišlo, že žloutnutí vytvořilo kroužky (mozaiku?), a protože tento kultivar nepoužívám k řezu, tak jsem ho vykopala a vyhodila. Hlíza při vykopání vypadala naprosto normálně a zdravě. Stejně tak ‚Ellen Houston‘, ta zase měla pokroucené listy. Ostatní nechávám (na internetu se radí rostliny s virózou zlikvidovat, v jedné skupině lidi psali, že nechávají). Při stříhání jiřin teď chodím s rozprašovačem alkoholu a po každé dezinfikuju nůžky. Nicméně mě to nakoplo, že v zimě trochu prostuduju choroby a škůdce rostlin a co s tím (mám přírodní zahradu, tak adekvátně tomu… buď prevence nebo léčba). Plus – to jsem letos nedělala – příští sezónu bych, zvlášť jiřinám, dopřát v průběhu sezóny nějaké živiny navíc.
Září
Začátkem září jsem vysévala coolflowers (Coolflowers: co jsou otužilé letničky a jak je pěstovat), což bylo stejně jako loni pozdě, ale nedá se nic dělat.
Našla jsem na zahradě mrtvého ježka, který u nás i pravděpodobně bydlel. Nebyl zraněný, takže si myslím, že na některé ze sousedních zahrad sežral něco, co neměl.
Rajčata římská se mi – stejně jako loni – nevyvedla. Kašlu na ně. Na příští rok už mám stejně (jiný) výběr. Balkonový ‚Red Robin‘ byl v pohodě. Papriky jsou letos pomalé, jinak pěkné.
V září začínám s hnojením v této sezóně. Poněkud pozdě, vím.
Je mi definitivně jasné, že jiřiny mám napadené virusem.
Říjen
Startuju svůj pokus s popisovačema.
