Co se dělo na zahradě v dubnu 2025: zlepšováky, novinky, zahradnické práce

Doba čtení: 4 minuty.

lokální kytice slowflowers tulipány duben ústí nad labem — V dubnu taky začala květinová sezóna a vázala jsem první kytičky.

Letošní duben měl pomalejší nástup než ten loňský, což ale vůbec nevadilo. Pro zahradničení byl celkem příznivý (jeden noční mrazík snad ani nic neponičil), až na sucho, které zahradu trápilo do Velikonoc (do cca 18. 4.) a udělalo přímé výsevy v podstatě nemožné. Na zahradě se toho dělo dost a i mimo zahradu: v knihovně jsem měla přednášku o semenaření, k jejímuž textu se dostanete z této stránky.

Obsah

Výsevy

Duben byl především ve znamení výsevů. Coolflowers (o nichž jsem napsala článek Co jsou otužilé letničky a jak je pěstovat) jsem stihla vysít v březnu a tento měsíc přišel čas trvalek a letniček. Letos jsem měla docela dost trvalek na výsev – z vlastních zásob, ze swapů a taky těch, které jsem dostala pod stromečkem. Nicméně se mi daří zatím vše průběžně vysévat a zavčasu otužovat. Loni to tak nebylo a zpoždění se mi u dvouletek velmi nevyplatilo.

Z mých trvalkových semínek dobře klíčí janeba, echinacea, celkem i šalvěj. Loni jsem poprvé sbírala krvavec a čistec byzantinský, které ale klíčí velmi neochotně a letos už proto jejich semínka sbírat nebudu – nestojí to za tu námahu.

Podobně mi z vlastních semínek (‚Mooskrul 2‘) hodně špatně klíčí petrželka. Na zkoušku jsem si koupila sazenici v hobbymarketu a rozdělila ji na záhon – a zdá se, že se ujala dobře a petrželka do kuchyně bude. Ještě jsem si pro porovnání koupila semínka (‚Grüne Perle‘) a ta mi klíčila dobře, takže „chyba“ bude v mých semínkách.

Teď už chápu, proč se má hledík (otužilá letnička) začít předpěstovávat brzy: mladé rostlinky jsou velmi malé a vyvíjejí se hodně pomalu. Tomu je potřeba přizpůsobit i způsob předpěstování. Podobně je to s eustomou. Z trvalek má pomalý vývoj šater a sporýš (u sporýše by možná byl efektivnější přímý výsev…?). I řebříček má drobné klíčící rostlinky, ale pak celkem rychle aspoň o něco povyroste. Na výsevy od loňska používám kostkovač, ale na výše zmíněné kytky je asi lepší sadbovací květináč, v němž mohou zesílit, než s nimi budu dál manipulovat.

Výsevní substrát

Používala jsem bezrašelinový a pracovalo se mi s ním dobře (používám ho do kostkovačů), ale momentálně jsem z finančních důvodů přešla na obyčejný. Pytel o 15 litrech bezrašelinového stojí cca 175,-, pytel o 20 litrech obyčejného koupím za 85,-. Letos jsem těch pytlů spotřebovala už minimálně pět a zdaleka nekončím.

Hacky

V dubnu jsem zaznamenala dva hacky. Jeden doporučoval rozmělnit sušinu z ostříhaných trvalkových záhonů v drtiči na větve. To mi nešlo, drtič se mi ucpával a namělněná hmota byla příliš jemná a prachovitá. Nevím, jestli dotyční mají jiné drtiče než já, nebo jimi prohnali jen sušinu z určitých trvalek, já nicméně budu muset zůstat u nůžek a krouhat vše sama. Rozmělněnou sušinou potom mulčuju trvalkové záhony, čímž zároveň ušetřím místo na kompostu.

Druhý hack se týkal množení řízky. Viděla jsem tohle video, kde zahradník odebraný řízek (v tomto případě růže) omotal kuchyňskou papírovou utěrkou a dal ho do uzavíratelného pytlíku, v němž byla na dně voda. Po měsíci na řízku byly kořínky a mohl se zasadit. Řízky jsem odebrala před 14 dny a zatím je tedy ještě čas na zhodnocení, zda tato metoda fungovala. Já jsem jinak na množení řízkama antitalent, tak tohle je pro mě naděje, že bych tuhle metodu množení rostlin přece jen mohla využívat. Zároveň jsem ji vyzkoušela na několika jiřinách a objevila tak (snad!) další metodu množení jiřin (příště ale musím začít řízkovat dřív a promyšleně).

množení řízkem — Tohle je ta řízkovací metoda zakořeňování bez substrátu. První řízek byl z hortenzie, ten ale chytil plíseň. Mám je zavěšené na zácloně na severním okně, kam nesvítí slunce.

množení jiřin dělením hlíz — Poprvé jsem taky jiřiny množila na jaře odříznutím malého kousku hlízy, která byla narašená.

Dva drobné úspěchy

Loni jsem si koupila tři jiřinové mixy, které se prodávají pod lákavými názvy, nicméně na obale nelze nalézt jména konkrétních kultivarů. Letos na jaře se mi ty odrůdy, myslím, podařilo rozklíčovat a mixy už nikdy víc z tohoto důvodu nebudu kupovat. Vědět jméno odrůdy je fajn proto, že člověk může přikoupit další kusy od kultivaru, jehož vlastnosti se mu zamlouvaly, a naopak se vyhnout tomu, s nimiž neudělal dobrou zkušenost. Sweet&Honey Mix jsem určila jako ‚Creme de Cassis‘ a ‚Creme de Cognac‘, ve Waterlily Mix by měly být ‚Yellow Perception‘, ‚Orange Perception‘ a ‚Pink Perception‘. V případě mixu Cupido Friends si nejsem jistá: bílá by mohla být ‚Myama Fubuki‘.

obaly od jiřinových mixů — Moje jiřinové mixy už nejsou „no name“ jiřiny.

Radost mi udělaly dvě věci: jednak že mi vyklíčila bazalka z prvních vlastních semínek. Klíčivost není nijak závratná, pohybuje se kolem 50%, takže s tím bude potřeba počítat a musela jsem dovysévat.

A nakonec mě potěšila skutečnost, že mi po letech vykvetla moje malá magnólie. Asi před čtyřmi lety jsem ji přesazovala a pak byla chvíli ve stínu rozpínavých zlatic, které jsem později zlikvidovala.

magnolie v květu — Magnólie ‚George Henry Kern‘. Pomalu rostoucí kultivar, který má v dospělosti dosáhnout výšky 2-3m.

Výhled na květen

V květnu bude čas dát jiřiny do země, taky zasázet do záhonu všechny letničky a zeleninu a dodělat poslední výsevy. Vzhledem k tomu, že na jiřiny i letničky budu muset kompletně připravit nové záhony, bude to práce na celý měsíc.