Jak pěstovat jiřiny: jaké zkušenosti jsem si odnesla z minulých dvou sezón

Doba čtení: 4 minuty.

Koláž z jiřin, které mi kvetly 2024. (Orange Pigmy, Creme de Cassis, Snowflake, asi Salmon Runner, Ivanetti, asi Creme de Cognac, asi Pink Runner, Bilbao, Bishop of York, Polar Ice, Golden Sceptre, Extase).

V roce 2023 jsem začala pěstovat jiřiny, abych je mohla používat do kytic. Na vázání se osvědčily. Na začátku to pro mě byla jen produkční kytka. Postupně si mě ale získává. Která kytka v zahradě kvete přes dva měsíce? Navíc v takové rozmanitosti. Letos v Gardener’s World mluvila Anna May z Dorset Dahlias: „Nejprve jsem měla jednu jiřinu, další rok sedm. Pak sto, potom 300 a pak 600.“ Dá se to pochopit😊. Začínala jsem 2023 s asi 20 kusy, o rok později už jich bylo 60+. Moje zkušenosti v bodech:

  • Na uskladnění 2024/25 jsem používala jako výplň piliny. Přišly mi super, ale nevýhodou je, že je člověk má pak všude. Řekla jsem si, že další sezónu zkusím bedýnky vyplnit novinami.
  • Před sezónou jsem si koupila nějaké nové druhy na zkoušku. Což nebyl 100% dobrý nápad z toho důvodu, že mít pouze jeden kus od jiřiny, jejíž květy chci dávat do kytic, je prostě málo. Jinak je při koupi těžké si vybrat: kromě toho, že se hodí mít od každé barvy a tvaru „něco“, tak výběr je v podstatě nekonečný. (Co do budoucna každopádně ne, tak nízké kultivary, které mají 40 – 60 cm – nejsou vhodné k řezu. Dá se, ale přece jen jsou poměrně malé. Co taky ne, tak velké květy jako má třeba Café au Lait: jednak se s nima podle mě v kyticích hůř pracuje, a navíc dýl trvá, než velký květ nakvete a pokud má nějakou vadu, je to větší ztráta než u malého květu.)
  • Zalíbily se mi jednoduché květy. V záhonu se mi líbí. Pro řez mají výhodu, že celkem rychle znovu nakvétají, ale taky nevýhodu, že je na květech vidět každý drobný kaz.
  • Mimochodem mě pak v sezóně překvapilo, kolik nepoužitelných květů (do kytic) jsem musela vyhazovat – přibližně 50% květů putovalo na kompost. To je docela dost, takže to chce rezervu. (Celkem dost jich bylo ožraných. Původně jsem myslela, že to dělá slimák, ale asi jde o škvora.)
  • Než jsem jiřiny zasadila, některé jsem rozdělila. Možná to nebyl nejlepší nápad: dělit přímo před výsadbou. Tipuju, že je větší šance, že do čerstvé rány se dostane něco, co tam nepatří.
  • Jiřiny jsem 2024 sázela do sponu 30 x 30 cm. Přišlo mi to přece jen trochu moc. Další rok dám 40 x 40 cm.
  • Setkala jsem se s prvními chorobami (2024): mokrá hniloba a při výkopu taky květákovitost.
  • Oproti sezóně 2024 jim letos chci dát lepší stanoviště. Myslela jsem, že jsem ho měla dobře vybrané. Bylo ale u plotu a sousedi na něho pak dali takovou tu zelenou plachtu a ona přece jen docela stíní.
  • Jiřiny jsem (2024) vykopávala koncem října ještě před prvními mrazy. Myslím ale, že jim to chladné a vlhké počasí říjnové už moc nesvědčilo a kdyby to šlo, mohly by ven i o 14 dní dřív.
  • Pro uskladnění (2024/25) jsem si je rozdělila do několika kategorií: O.K., Neduživé, Kvetly, ale květ se mi nelíbil, Malé vzrůstem, Swap. Osvědčilo se (nemusela jsem pak na jaře nic dohledávat a třídit): zvlášť pro ty malé a neduživé jsem se snažila najít to nejlepší místo v záhoně.
  • Koncem července 2024 jsem objednala hlízy ve slevě. Kvalita odpovídala ročnímu období. Do zimy jich přežila víc než polovina, ale některé mi při vykopání přišly takové slabé a některé pak nepřežily zimu. Za ten strach, zda si člověk na zahradu nezavlekl nějakou chorobu, a za tu nejistotu to asi ve finále nestálo. Ta neduživost mi přišla, že měla docela vliv na přezimování.
  • Loni všechny a letos část hlíz jsem předpěstovávala v bedýnkách. Jestli to mělo vliv na dřívější kvetení, si zatím nejsem jistá. Letos jsem si je neoznačila; navíc je mám na dvou stanovištích, na nichž se podmínky trochu liší.
  • Hledala jsem literaturu o jiřinách a v češtině našla jen knihu z roku 1966 (Vlastimil Vaněk: Jiřinky)! Žádná soudobá publikace neexistuje! Knížka je to dobrá, ale píše se v ní o tehdejších kultivarech a tato část není pro současného čtenáře moc použitelná. Jinak pro přehled o pěstování, množení a chorobách je přínosná.
  • V roce 2025 jsem trochu změnila strategii: kromě toho, že testuju i zatím nevyzkoušené kultivary, kupuju i pár kusů i od už vyzkoušených, ať mám vždy dost stejných kultivarů do kytic. A překročila jsem dvojcifernou hranici – mám přes 100ks hlíz😊.
  • Množím, zatím skrze odebrané jednohlízy s narašeným očkem. (Hlízky, které odpadnou při manipulaci s jiřinou, ve většině případů očko nemají, a tedy z nich nic není.) Na řízky jen s patkou si zatím netroufám. Další rok chci množit ještě víc. Ale jako vždy platí ne všechny kusy jednoho kultivaru naráz. A taky je zkusit semenařit (ovšem  s uchováním vlastností daného kultivaru).
  • Našla jsem se! Přemýšlela jsem, podle čeho si vybírat jiřiny a teď to vím! Hledám rané kultivary, tedy ty, které kvetou brzy. Zvlášť při pěstování k řezu (ale i na záhoně) to dává smysl. Teď jen přijít na to, jaké to jsou😊. A bude to chtít testovat a zase testovat.
  • Uvažuju, že se před příští sezónou pustím do jiřinového (poštovního) swapu na IG.
Vaňkova kniha z roku 1966 – o novější publikaci o jiřinkách v češtině nevím.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru